
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s odsazeným pětibokým presbytářem se dvěma bočními emporami s balustrádou. Délka kostela je 35 m, šířka 17 m a výška 16 m. Těmito rozměry patří kostel k největším na Valašsku. Klášterní budova přiléhající ke kostelu pochází z let 1725-1728. V klášteře působili řeholníci řádu trinitářů, t.j. Řád bosáků Nejsvětější Trojice. Klášter byl dekretem Josefa II. zrušen v roce 1785. Dnes je objekt využíván Ústavem sociální péče.
První zmínka o Zašové je roku 1370. Původně stál nedaleko místa kde stojí současný kostel, kostelík zasvěcený sv. Anně a již tehdy zde byla zřízena fara, která zanikla za husitských válek. V letech 1580 - 1628 působili v Zašové protestanti. První záznamy o poutích v kostele v Zašové pocházejí z období kolem roku 1672, souvislé zprávy o zašovských poutích jsou však až z 18. století, kdy již byl postaven současný kostel. Farní kostel Navštívení Panny Marie, barokní poutní chrám, byl vystavěn v letech 1714 - 1725 s dvouvěžím v průčelí, podle plánů neznámého architekta. Stavbu vedl stavitel Jiří Kocourek. Kostel vysvětil v roce 1725 olomoucký kanovník a při té příležitosti byl v kostele instalován obraz Panny Marie. Roku 1785 byla při kostele, v té době již zrušeném klášteře trinitářů, zřízena fara. Po zřízení fary nastal rozkvět poutí a Zašová se stala největším poutním místem na Valašsku.… číst dále
V Novém zákoně je popsáno setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, rovněž těhotnou; budoucí matkou Jana Křtitele. Panna Marie poté, co je jí andělem zvěstováno že porodí Syna Božího spěchá aby navštívila Alžbětu a byla "prostřednicí milosti"; aby předala posvěcení nenarozenému Janu Křtiteli. Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé.