© Milan Caha 09/2025
Mýtiny, dříve Kropšlák (německy Kropfschlag) byly obec, která ležela na dnešním území města Nové Hrady. Poprvé je uváděna v roce 1360. Od 17. století patřila k Buquoyskému panství. V 18. století se poblíž těžila železná ruda pro hamr v Těšínově. V roce 1921 zde bylo 66 domů, ve kterých žilo 404 obyvatel, 51 Čechů a 344 Němců. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V roce 1948 došlo ke změně názvu obce na Mýtiny. Obec zanikla v roce 1960 (podle jiných zdrojů v roce 1980). Z obce se dochovala novorománská kaple z roku 1903. Poblíž ní jsou výrazné ruiny bývalé kovárny. Na západní straně obce je napůl zřícená zemědělská usedlost, která byla využívána jako skautské tábořiště. Mýtiny jsou dostupné po silničce z Horní Stropnice nebo ze Světví, či Veveří. Místo, kde dnes stojí boží muka, bývalo jihozápadně od okraje obce.
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
|
Přihlášení |
