Šorštýn

Velmi zvláštní a doposud mnoha otázkami a tajemstvím zahalená lokalita Šorštýn se nachází poblíž archeologické lokality DSO na Baraní skále (cca 700 m).

Tento vrchol (709 m.n.m.) zvaný Šorštýn se vypíná 700 m jihovýchodně od soutoku Černé a Bílé Ostravice, na katastru obce Bílá.

Jako spornou lokalitu a námět pro další bádání jej ve své knize Šlechtická sídla na Frýdecko – Místecku uvedl J. Tichánek.

Již samotný název vrcholu připomíná nápadně v období 13. – 14. století módní jméno pro hrad či jiný typ panského sídla. Například středověký hrad Šostýn (k.ú. Kopřivnice, okr. Nový Jičín) se původně jmenoval Schornstein či Schauenstein. Jeho název byl odvozován od německého „Schorn“ – komín (věž ?) a „stein“ – kámen. Také název Schauenstein pak od německého „schauen“ – viděti (viditelný) a „stein“ – kámen. V tomto případě je takto pojmenován kopec, který již při letmé prohlídce dává tušit možnost přítomnosti DSO (drobného středověkého opevnění). Zda však jde v tomto případě o archeologickou lokalitu, či jen o obdivuhodnou hříčku přírody, bez archeologického průzkumu nelze potvrdit. Přímá viditelnost (v případě odlesnění) na prokázanou DSO na Baraní skále této odvážné teorii jen nahrává. Lokalita sama je po většinu roku zarostlá bohatou vegetací s vysokou trávou, která neumožňuje povrchový průzkum, Navíc je na mnoha místech doslova poseta většími kameny a balvany, na více místech vystupuje na povrch skalnaté podloží.

Lokalita je oválného charakteru situovaná směr JV – SZ cca o rozměrech 150 x 50 m. Lokalitu rozděluje mírná lesní cesta, která zde vchází od jihu a vytváří jakýsi umělý příkop, který ji rozděluje zhruba na dvě poloviny. Severozápadní pahorek nese na svém vrcholu plošinu, která je na západním okraji chráněna téměř kolmou skalní stěnou. Jihovýchodní protáhlý pahorek po pravé straně vyústění přístupové cesty je od jihozápadu i severovýchodu chráněn dosti strmým svahem. Na jihovýchodním konci pahorku vystupují dva skalnaté bloky. Asi 50 % lokality je zalesněno. Celková situace, přirozená přírodní ochrana a dispozice lokality přímo vybízí k vybudování strážního hrádku. Zda však toho bylo ve středověku využito, nelze prozatím určit. Není bez zajímavosti, že vrch je doposud opředen několika lidovými pověstmi o loupežnickém hradu, který byl rozbořen.

I kdyby se jednalo pouze o krásnou hříčku přírody, rozhodně toto místo stojí za návštěvu.