Beskydský vrchol poblíže hrádku na Bílé. Strategické místo a utváření terénu na vrcholu kopce vyvozuje domněnku možného zásahu člověka. Místo čeká na podrobný archeologický průzkum.
Hlavní obrázek místa
Pohled od severozápadu přes přírodní příkop na zadní část lokality
© Jan P. Štěpánek 06/2005
Velmi zvláštní a doposud mnoha otázkami a tajemstvím zahalená lokalita Šorštýn se nachází poblíž archeologické lokality DSO na Baraní skále (cca 700 m). Tento vrchol (709 m.n.m.) zvaný Šorštýn se vypíná 700 m jihovýchodně od soutoku Černé a Bílé Ostravice, na katastru obce Bílá. Jako spornou lokalitu a námět pro další bádání jej ve své knize Šlechtická sídla na Frýdecko – Místecku uvedl J. Tichánek. Již samotný název vrcholu připomíná nápadně v období 13. – 14. století módní jméno pro hrad či jiný typ panského sídla. Například středověký hrad Šostýn (k.ú. Kopřivnice, okr. Nový Jičín) se původně jmenoval Schornstein či Schauenstein. Jeho název byl odvozován od německého „Schorn“ – komín (věž ?) a „stein“ – kámen. Také název Schauenstein pak od německého „schauen“ – viděti (viditelný) a „stein“ – kámen. V tomto případě je takto pojmenován kopec, který již při letmé prohlídce dává tušit možnost přítomnosti DSO (drobného středověkého opevnění). Zda však jde v tomto případě o archeologickou lokalitu, či jen o obdivuhodnou hříčku přírody, bez archeologického průzkumu nelze potvrdit. Přímá viditelnost (v případě odlesnění) na prokázanou DSO na Baraní skále této odvážné teorii jen nahrává. Lokalita sama je po většinu roku zarostlá bohatou vegetací s vysokou trávou, která neumožňuje povrchový průzkum, Navíc je na mnoha místech doslova poseta většími kameny a balvany, na více místech vystupuje na povrch skalnaté podloží. Lokalita je oválného charakteru situovaná směr JV – SZ cca o rozměrech 150 x 50 m. Lokalitu rozděluje mírná lesní cesta, která zde vchází od jihu a vytváří jakýsi umělý příkop, který ji rozděluje zhruba na dvě poloviny. Severozápadní pahorek nese na svém vrcholu plošinu, která je na západním okraji chráněna téměř kolmou skalní stěnou. Jihovýchodní protáhlý pahorek po pravé straně vyústění přístupové cesty je od jihozápadu i severovýchodu chráněn dosti strmým svahem. Na…  číst dále
Jan P. Štěpánek, (J. Tichánek a kolektiv, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, 2006), 6.6. 2006
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 Baranská skála
 kostel sv. Bedřicha
 klauz Čurábka
 Bílá
 kostel sv. Jindřicha
 kříž na Samčance
 hrable Červík
 kříž na Hluchance
 Hartisov
 kříž na Hutích
 Maxův klauz
 kaple na Kmínku
 klaus Panský
 jedle v Řečici
 Lučovecký klauz
 zvonička
 šance Řečice
 Bílý Kříž
 Bedřichův klaus
 klauz Kyčerov
 Šance
 Čarták
 šance na Obidové
 Hubertova chata
 PR Bučací potok
 koryto potoka Mazák
 Blato klaus – Mohyla
 kaple sv. Kříže
 Lysá hora
 Gabrielina chata
 Ondrášovy díry
 kaple sv. Floriána
 Čeladná
 U Veličků
 Čertův stůl
 Greiffka
 Hamerská kaple
 Leopoldova chata
 vodopády Satiny
 ostravický hamr č. I
 Morávka
 Mořské oko
 Jezero
 Nová Ves
 Alsternova vila
 Harcovský most
 židovský hřbitov
 Karlovské muzeum
 Frýdlant
 horský hotel Solárka
 šance Dolní Lomná
Základní informace místa
ID místa: 3843
Typ místa: ostatní
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.6.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.


Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.


reklama