Znatelný terénní reliéf strážního hrádku ve výrazné poloze na vrcholu tzv. Baranské skály. Existence hrádku je datovaná od 2. pol. 14. století do počátku 15. století.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hrádek od jzz.
za hranou valu se viditelně zvedá pahorek jádra
© Jan P. Štěpánek 2005
Pozůstatky menšího hraničního (celního) hrádku objeveného v roce 1989 se nacházejí ve výrazné poloze na tzv. Baranské (též Baraní) skále na strmém vrchu Skalka (684 m.n.m.), nad horským přechodem Beskyd, necelé 4 km jihovýchodně od Starých Hamrů. Jedná se o katastr obce Bílá, v blízkosti státní silnice vedoucí z Ostravice přes Turzovku do Čadce. Dle dosavadních poznatků se jednalo nejspíše o celní a strážní objekt na komunikaci spojující ve 2. pol. 14. a na počátku 15. století Moravu s Uhrami a obecně lze hrádek na Bílé klasifikovat, vzhledem ke všem skutečnostem, jako drobné středověké opevnění, které bylo součástí systému opevnění moravsko-uherské hranice, jehož dalším článkem v daném prostoru bylo DSO Čeladná (viz heslo). Vzniklo asi ve druhé polovině 14. století, přičemž nelze zcela vyloučit i dřívější dobu vzniku a zaniklo nejpozději v období husitských válek. Hrádek byl jako jeden z mála v regionu zkoumán několika známými badateli (P. Kouřil, J. Tichánek, a pod.) čímž bychom rádi upozornili „hledače“ pokladů, že zde již není moc co najít. Místo samo je velmi atraktivní nejen pro milovníky středověkých hrádků, ale i pro milovníky přírody a turistiky, neboť podobných míst v Beskydech mnoho není.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006
popis

Pro stavbu hrádku byl vhodně využit skalnatý, téměř kolmý sráz, ke kterému se na severozápadní straně přimknul půlkruh jejího příkopu a valu. Příkop je působením povětrnosti polozasut zeminou splavenou z valu i obytné plošiny o rozměrech cca 42 a 18 m, která proto nemá ostré hrany a na jejímž povrchu nejsou patrné žádné stopy nějaké zástavby. Val je ve své střední části, na jihovýchodní straně, již dosti setřelý. Samotný vrch tvoří poměrně prudce k jihu se svažující terén, převyšující blízké sedlo, odkud byl vždy vrchol nejsnáze přístupný. Směrem k severu je kopec jakoby roztržen v půli smykovým terénním poklesem, který tak obnažil na této straně asi 40 – 50 m vysokou skalní stěnu zasypanou dnes téměř z poloviny suťovým kuželem. Příroda zde tak vytvořila pozoruhodně dominantní, strategicky výhodnou a přirozeně těžko dostupnou polohu. Dnes je z ní výhled do údolí Černé Ostravice, který je místy při pohledu z vrcholu…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006

historie

Archeologické nálezy z lokality

Malá sonda, položená zde v mělké depresi, vynesla malou kolekci keramického materiálu, 95 zlomků patřících 4-5 nádobám. Hmotu všech zlomků lze klasifikovat jako poměrně jemnou a vždy ostřenou pískem, pouze v jednom případě, u masivního podsypávaného dna s přilehlou výdutí, je složení a zpracování hliněného těsta hrubé a méně kvalitní a nelze jednoznačně říci, jde-li o středověkou či pravěkou záležitost. Z hlediska typologického se jedná o hrnce a hrnky, celý soubor pak můžeme rámcově zařadit do 14. až počátku 15. století.

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 20.4. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

Půdorys lokality hrádku dle J. P. Štěpánka
© Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J.Tichánek a kolektiv, 2006)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Bílá

Místa v okolí

 Šorštýn
 kostel sv. Bedřicha
 klauz Čurábka
 Bílá
 Hartisov
 kostel sv. Jindřicha
 hrable Červík
 kříž na Samčance
 kříž na Hluchance
 kříž na Hutích
 Maxův klauz
 kaple na Kmínku
 zvonička
 Bílý Kříž
 jedle v Řečici
 klaus Panský
 šance Řečice
 Lučovecký klauz
 Šance
 Bedřichův klaus
 klauz Kyčerov
 Čarták
 šance na Obidové
 koryto potoka Mazák
 PR Bučací potok
 Hubertova chata
 Lysá hora
 kaple sv. Kříže
 Gabrielina chata
 Blato klaus – Mohyla
 Ondrášovy díry
 kaple sv. Floriána
 Čeladná
 U Veličků
 Hamerská kaple
 vodopády Satiny
 Čertův stůl
 Greiffka
 Leopoldova chata
 ostravický hamr č. I
 Morávka
 Nová Ves
 Alsternova vila
 Harcovský most
 Karlovské muzeum
 židovský hřbitov
 Frýdlant
 šance Dolní Lomná
 horský hotel Solárka
Základní informace místa
ID místa: 2850
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 20.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama