
Bývalý lovecký zámeček Hartisov je přízemní dřevěná budova na kamenném základu. Tím, že se nachází ve svahu, tak z východní strany budí objekt dojem patrové stavby a vyniká kamenný základ. Zámeček je obdélný s vystouplým rizalitem v ose východní i západní strany. Západní rizalit je vstupní. Východní je v dřevěné konstrukci mělký, v kamenné základové části větší a slouží jako terasa. Celou jižní, východní a severní stranu objektu kopíruje terasa.
Lovecký zámeček na Gruni, v poloze Hartisov, si nechal vybudovat vášnivý lovec a majitel frýdeckého panství arcivévoda Bedřich (Fridrich) Habsburský (1895 – 1918), synovec císaře Františka Josefa I. Ten a panstvo tento objekt využívalo především v době honů v okolních lesích. Dřevěný zámeček již od svého prvopočátku připomínal spíše luxusní loveckou chatu. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se ze zámečku stala hájenka Hartisov. Tu odkoupil soukromý majitel a pečlivě a citlivě ji zrekonstruoval.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.