Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.
Hlavní obrázek místa
betonová podezdívka jednoho z domů
© Milan Caha 08/2019
Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely, částečně v místech dnes zatopených Žlutickou přehradou, částečně na stráni nad přehradu v místech I. ochranného pásma přehrady. První zmínka o ní je z roku 1379. V té době byla rozdělena mezi několik zemanů – doložen je zeman Racek s predikátem „z Mostce na Mlyňanech“, připomínaný zde až do roku 1405. Dalším zemanským rodem, který sídlil na místní tvrzi, byli pánové z Oráčova. V roce 1467 Jan z Ejstebna na Týništi, patrně manžel některé z dcer Jana z Oráčova, uváděného roku 1451, odprodal ves Mlyňany městu Žlutice. Město výtěžky ze vsi určilo k financování městského špitálu. Špitál Mlýňany vlastnil až do roku 1848. Během války o rakouské dědictví v roce 1742 vesnice zažila nevítanou návštěvu hladových francouzských vojáků, vyžadujících pod hrozbou zbraní jídlo. Ve vsi býval panský hostinec č. p. 1 – snad pozůstatek zdejší tvrze, od roku 1825 stávala na návsi kaple sv. Basilida, při cestě do Skoků stával Rábův mlýn (Rabenmühle) a v lesích na Čertově vrchu (Teufelsberg) bývala hájovna. Po zrušení vrchnostenské správy se v roce 1849 Mlyňany osamostatnily. V roce 1890 zde žilo 132 obyvatel ve 27 domech. Před druhou světovou válkou zde hospodařilo 21 sedláků, žili zde 2 ševci, krejčí, mlynář, 2 tesaři a 2 zedníci, byl zde hostinec „Zum Jägerheim“, který nahradil zaniklý panský hostinec. V roce 1935 zde vznikla místní buňka Sudetoněmecké strany. 5. října 1938 byla obec obsazena německou armádou a připojena k Říši. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, ves nebyla nikdy dosídlena a chátrala. Někdy v šedesátých letech byla vystěhována a po roce 1965 byly ruiny všech domů zbořeny a část území obce byla zatopena. Zbylé území obce je v ochranném pásmu přehrady a zachovaly se na něm jen zbytky podezdívek domů, zídky, pozůstatky úvozových cest a fragment kovového…  číst dále
Milan Caha (zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz ), 3.3. 2020
Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Tuchtova kaple
 Štědrá
 Štědrá
 Ratibořský mlýn
 kaple sv. Anny
 Brložec
 kostel sv. Mikuláše
 kaple Panny Marie
 socha Panny Marie
 Bílá boží muka
 Kunzova muka
 Mazanec
 Žlutice
 Kokořovský dvůr
 Panský dům
 kaple sv. Kříže
 Žlutice – MPZ
 radnice
 fara
 kašna
 Údrč
 Údrč
 synagoga
 Nevděk
 kostel sv. Leonarda
 kostel sv. Vavřince
 bývalá rychta
 Prohořský hrádek
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kostel sv. Kříže
 kaple
 Budov
 návesní kaple
 kaple Panny Marie
 Budov
 kaple Kaina a Ábela
 Bochov
 Hartenštejn
 bývalá fara
 kostel sv. Jakuba
 Vlkošov
 kaple
 radnice
 neogotická studna
 kašna
 Blažkův mlýn
 Verušičky
 Hungerberg
 Vladař
 kaple sv. Floriána
 židovský hřbitov
 panský dům
 mariánský sloup
 radnice
 Luka
 Toužim
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Vavřince
 smírčí kříž
 Týniště
 socha Ecce Homo
 kostel sv. Ondřeje
 fara
 vysílač Krašov
 Chyše
 židovský hřbitov
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Jiljí
 synagoga
 Chyše
 kostel sv. Blažeje
 zámecký pivovar
 kašna
 městské opevnění
 Bražec
 boží muka
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Anny
 Javorná
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Václava
 Stružná
 Nečtinský Špičák
 kostel sv. Vavřince
 Nečtiny – MPZ
 Podštěly
 smírčí kříž
 Libkovice
 Jablonná
 Kostrčany
 Manětín – MPZ
 Manětín
 Preitenstein
 Hoppova kaple
 Nečtiny
 Březín
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Brdo
 Sychrov
 socha sv. Barbory
 Loreta
 Rabštejn nad Střelou
 mariánský sloup
 silniční most
 Valeč
 kostel sv. Jakuba
 Kotaneč
 Andělská Hora
 Lina
 Skytaly
 kostel sv. Markéty
 Budiš
 Radějov
 židovský hřbitov
 Křečov
 Kamenný Chlum
 Vyšohrad
 Jižní prameny
Základní informace místa
ID místa: 10694
Typ místa: ostatní
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 3.3.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama