
Tento druh drobné sakrální památky se v našich zemích prokazatelně stavěl od období gotiky, nicméně nejstarší se pravděpodobně nedochovala, protože byla dřevěná. Symbolizují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Ve 14.–17. století měla nejčastěji podobu žulového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou s křížem na vrcholu. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, obvykle mají tři základní části – podstavec či sokl, sloup či dřík a kapličku neboli lucernu. Na dříku (a méně častěji na patce) bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky, se kterými římští vojáci hráli o jeho šat apod. Od období baroka až do současnosti jsou u nás častější boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s kruhovým, trojúhelníkovým nebo čtyřúhelníkovým půdorysem dříku. V odborné literatuře se… číst dále