Vlachovice

Vlastní tvrziště stálo na obdélném centrálním pahorku (obdélném, ačkoliv v terénu plocha spíše působí jako ovál), vystupujícím ode dna příkopu (i okolnímu lučnatému terénu) o 3,5 až 4,8 m. Rozměr pahorku činí cca 32 x 25 m. Jeho plocha je poznamenána mnoha amatérskými výkopy a těžbou stavebního materiálu, který zde byl lehce k dispozici. Vyvýšená je jižní a jihovýchodní část pahorku. Z toho lze patrně soudit, že stavební materiál (kámen, cihla ?) byl využit ze stavebních konstrukcí podél přibližně třech stran tvrziště. Dle odborné literatury je pahorek přirozený a nevznikl – jak při podobných typech tvrzišť bývá obvyklé – nasypáním materiálů vzniklých při hloubení příkopů. Vstup do tvrze je odhadován ze severní či severovýchodní strany, od centra městečka. Aby však příchozí mohl do tvrze vstoupit, musel překonat příkop, který v obdélníku obtáčí celý pahorek tvrze a je v mírně zanesené formě (dnes pouze 1,5 až 2 m) v celém obvodu zachován. Šířka příkopu se pohybuje od 14 m do 20 m. Val, který stejně jako příkop lemoval obvod celého tvrziště, se dnes dochoval pouze na jihu a západě. V náznacích i na severu, kde však stejně jako na východě navazují na tvrziště soukromé zahrady a sady. Vlachovická tvrz „Kaštýl“ byla vystavěna z pevného materiálu patrně až někdy po polovině 15. století, čili v pozdně gotickém slohu. Dle popisu z roku 1675 měla tvrz bránu s padacím mostem, studnu na nádvoří a mnoho místností, které daný popis jednotlivě specifikuje. Tvrz byla patrová s pavlačí v nádvoří, spojující místnosti v patře. Hlavní sál však již tehdy sloužil skladování obilí.

Toto se však patrně týká tzv. horní tvrze, v poloze Hradiště, nad severozápadním koncem obce. Buzek z Vlachovic předává v r. 1420 svému synu Václavovi poměrně slušně rozmnožené majetky. Po r. 1449 se páni z Vlachovic dali na kořistění a rozbroje. Patrně z takto získaných prostředků byla kolem roku 1460 v dolní části obce, v dostupnější poloze, vystavěna nová tvrz. Na této nové tvrzi již sídlil Jan z Vlachovic k roku 1481. Rod z Vlachovic musel pro zadluženost tvrz roku 1544 prodat. Z dalších majitelů, kteří na tvrzi sídlili, je možno zmínit Václava mladšího Podstadského z Prusinovic. V roce 1574 bylo panství rozděleno mezi uherské rody Jakušiců a Aranyiů. Až Ester Forgáčová oba díly spojila, když Vlachovice připojila k panství Broumov. Vlachovická tvrz tehdy ztratila sídelní funkci a sloužila pouze pro správu panství. V r. 1702 se tvrz označuje jako neobydlený zámek – Kaštýl. Někdy v letech 1703–09 se na tvrzi úspěšně bránili rakouští dragouni proti Rákocziho kurucům. Od počátku 18. století se tvrz nezadržitelně měnila ve zříceninu, kterou snaha po levném a dostupném stavebním materiálu dostala do podoby současného tvrziště bez náznaků zdiva. Již na mapě stabilního katastru ze 30. let 19. století je vyznačena pouze oválná parcela po pahorku tvrze, bez jakéhokoliv stavení..