
Tvrziště zvané „Vala“ či „Kaštýl“ se nachází v rovinaté poloze jihozápadní části středu obce Vlachovice, nedaleko pravého břehu říčky Vláry. Právě říčka posloužila dobře k napájení příkopu, jež ze všech čtyř stran jádro tvrziště obtáčel. Tvrziště má přibližně obdélné rozměry, s delší osou ve směru východ – západ, o celkových rozměrech přibližně 80 x 65 m (obvod valů). Vlastní tvrziště stálo na obdélném centrálním pahorku (obdélném, ačkoliv v terénu plocha spíše působí jako ovál), vystupujícím ode dna příkopu (i okolnímu lučnatému terénu) o 3,5 až 4,8 m. Rozměr pahorku činí cca 32 x 25 m. Jeho plocha je poznamenána mnoha amatérskými výkopy a těžbou stavebního materiálu, který zde byl lehce k dispozici. Vyvýšená je jižní a jihovýchodní část pahorku. Z toho lze patrně soudit, že stavební materiál (kámen, cihla ?) byl využit ze stavebních konstrukcí podél přibližně třech stran tvrziště. Dle odborné literatury je pahorek přirozený… číst dále
Vlachovice se stejně jako okolní vsi zmiňují poprvé ve falzu založení vizovického kláštera z r. 1261. Poprvé použil predikát z Vlachovic jistý Víšek v letech 1333 a 1343. Až za jeho syna Buzka se roku 1391 zmiňuje i tvrz. Toto se však patrně týká tzv. horní tvrze, v poloze Hradiště, nad severozápadním koncem obce. Buzek z Vlachovic předává v r. 1420 svému synu Václavovi poměrně slušně rozmnožené majetky. Po r. 1449 se páni z Vlachovic dali na kořistění a rozbroje. Patrně z takto získaných prostředků byla kolem roku 1460 v dolní části obce, v dostupnější poloze, vystavěna nová tvrz. Na této nové tvrzi již sídlil Jan z Vlachovic k roku 1481. Rod z Vlachovic musel pro zadluženost tvrz roku 1544 prodat. Z dalších majitelů, kteří na tvrzi sídlili, je možno zmínit Václava mladšího Podstadského z Prusinovic. V roce 1574 bylo panství rozděleno mezi uherské rody Jakušiců a Aranyiů. Až Ester… číst dále