Vlachovice

Kaštýl, Vala, dolní tvrz
Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.
Hlavní obrázek místa
pahorek jádra tvrze od jzz.
© Jan P. Štěpánek 09/2008
Výrazné terénní relikty zaniklé tvrze, která svým pahorkem jádra dominantně vystupuje z okolního rovinatého terénu luk na jihozápadním okraji obce Vlachovice. Ty se nacházejí asi 15 km jihovýchodně od Vizovic a 6 km jzz. od Valašských Klobouk. Z bývalé tvrze, která se v podobě pustého zámku, tzv. Kaštýlu, zachovala až do počátku 18. století, zůstal pouze výrazný pahorek jádra tvrze, příkop a částečně zachovaný obvodový val. Tvrziště je volně přístupné. Nejlépe od mostu přes Vláru, na silnici do Vrbětic, přes pole.
Jan P. Štěpánek, 29.9. 2008
popis

Popis a lokalizace tvrze

Tvrziště zvané „Vala“ či „Kaštýl“ se nachází v rovinaté poloze jihozápadní části středu obce Vlachovice, nedaleko pravého břehu říčky Vláry. Právě říčka posloužila dobře k napájení příkopu, jež ze všech čtyř stran jádro tvrziště obtáčel. Tvrziště má přibližně obdélné rozměry, s delší osou ve směru východ – západ, o celkových rozměrech přibližně 80 x 65 m (obvod valů). Vlastní tvrziště stálo na obdélném centrálním pahorku (obdélném, ačkoliv v terénu plocha spíše působí jako ovál), vystupujícím ode dna příkopu (i okolnímu lučnatému terénu) o 3,5 až 4,8 m. Rozměr pahorku činí cca 32 x 25 m. Jeho plocha je poznamenána mnoha amatérskými výkopy a těžbou stavebního materiálu, který zde byl lehce k dispozici. Vyvýšená je jižní a jihovýchodní část pahorku. Z toho lze patrně soudit, že stavební materiál (kámen, cihla ?) byl využit ze stavebních konstrukcí podél přibližně třech stran tvrziště. Dle odborné literatury je pahorek přirozený…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím M. Plaček :Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007, 29.9. 2008

historie

Vlachovice se stejně jako okolní vsi zmiňují poprvé ve falzu založení vizovického kláštera z r. 1261. Poprvé použil predikát z Vlachovic jistý Víšek v letech 1333 a 1343. Až za jeho syna Buzka se roku 1391 zmiňuje i tvrz. Toto se však patrně týká tzv. horní tvrze, v poloze Hradiště, nad severozápadním koncem obce. Buzek z Vlachovic předává v r. 1420 svému synu Václavovi poměrně slušně rozmnožené majetky. Po r. 1449 se páni z Vlachovic dali na kořistění a rozbroje. Patrně z takto získaných prostředků byla kolem roku 1460 v dolní části obce, v dostupnější poloze, vystavěna nová tvrz. Na této nové tvrzi již sídlil Jan z Vlachovic k roku 1481. Rod z Vlachovic musel pro zadluženost tvrz roku 1544 prodat. Z dalších majitelů, kteří na tvrzi sídlili, je možno zmínit Václava mladšího Podstadského z Prusinovic. V roce 1574 bylo panství rozděleno mezi uherské rody Jakušiců a Aranyiů. Až Ester…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím M. Plaček :Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007, 29.9. 2008

Půdorys místa

terénní náčrt situace pozůstatků tvrziště
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Zlínský kraj,  Zlín  (ZL),

Místa v okolí

 Vlachovice
 Lipina
 kostel sv. Mikuláše
 Újezd
 kostel sv. Vojtěcha
 Slavičín
 židovský hřbitov
 Brumov
 Brumov
 Královec
 památník Ploština
 Návojná
 Engelsberg
 Janův hrad
 Trubiska
 kostel sv. Martina
 fara
 kostel sv. Vavřince
 Augustiniánský dům
 Vizovice
 Pramen Aloiska
 Pramen Vincentka
 Pramen Amandka
 Jurkovičův dům
 kaple sv. Alžběty
 Lázeňské divadlo
 Čertovy skály
 Starý Světlov
 Pramen Ottovka
 kostel Svaté rodiny
 Pramen sv. Josefa
 Nový Světlov
 Luhačovice
 Pulčínské skály
 Rýsov
 Pulčín
 Čubův kopec
 Klečůvka
 Nezdenice
 Lužkovice
 Zuvačov
Základní informace místa
ID místa: 6791
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 2.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama