
Zámek je popisován někdy jako budova ve tvaru písmene L jindy ve tvaru písmene T. Základní vstupní křídlo zámku je patrové, obdélníkového půdorysu, obrácené hlavním vstupem na sever a jižní průčelí směřuje do bývalého parku. Průčelí je členěno mělkými lisénami. Při západní straně navazují na vstupní křídlo hospodářské budovy, členěné 7 slepými arkádami. Pří východní straně vystupuje severním směrem v šířce dvou okenních os část označovaná jako východní křídlo. Obě křídla jsou kryta mansardovou střechou. Do parku pak vystupuje křídlo kaple obsahující v přízemí černou kuchyni a hospodářské prostory, v patře jsou pak prostory vlastní kaple.
Historie zámku je v současné době podrobně zpracovávána P. Rožmberským, a protože současné prameny jsou značně rozporuplné a stručné, uvádím jen několik základních údajů: Historie sídla v Luhově začíná již ve 12. stol. a tvrz je zde písemně potvrzena již počátkem 14. stol., nejspíše zde však stála již dříve. Do roku 1576 byl Luhov v majetku Chotěšovského kláštera, který jej prodal i s pustou tvrzí Oldřichu z Říčan a na Pňovanech. Od roku 1676 vlastnili Luhov Steinbachové z Kranichsteina. Marie Anna Steinbachová se roku 1779 provdala za Maria Bořka Dohalského z Dohalic a ten pak v roce 1780 nechal v Luhově postavit dnešní zámek. Součástí zámku je i kaple Bolestné Panny Marie vysvěcená roku 1784. Později byl Luhov spojen s Líšťany a jejich vlastníci se střídali. Po roce 1945 se areál zámku stal majetkem státního statku a od roku 1980 patřil zámek TJ Uhelné sklady Praha a byl využíván jako… číst dále