okružní příkop v západním čele tvrze
pahorek jádra se zvedá v pravé části snímku
© Jan P. Štěpánek 09/2008
Zakladatelé horní tvrze v poloze Hradištěk využili svažitý terén v severozápadní části obce, na okraji srázu nad pravým břehem říčky Vláry. Vlastní tvrziště využilo svahový spočinek mezi dvěma výraznějšími terénními zlomy. Od svažitého terénu bylo tvrziště odděleno přibližně 10 až 11 m širokým příkopem, který se dodnes zachoval pouze na přístupové západní a jižní straně. Na přístupové západní straně je příkop dnes asi 207 cm hluboký. Před příkop byl vyhozen i val. Ten se však na přístupové straně nezachoval. Jeho pozůstatky lze nalézt pouze na jižní straně a v malých náznacích i na straně severní. O tom, že příkopem a valem bylo obehnáno celé tvrziště svědčí drobné náznaky valu na severu a terénní hrana pod severovýchodní stranou tvrziště, která vznikla srovnáním či splavením příkopu a valu. Vlastní tvrziště tvoří mnohoboký pahorek se zaoblenými rohy rozměrů přibližně 32 x 33 m, který však svou svažitou plochou sleduje klesání terénu.… číst dále
Vlachovice jsou poprvé uvedeny ve středověkém falzu, které se týkalo založení vizovického kláštera údajně v roce 1261. Jako první je s predikátem z Vlachovic uváděn v letech 1333 a 1343 jistý Víšek. Právě ten pravděpodobně seděl na starší ze dvou vlachovických tvrzí, na tvrzi v poloze Hradištěk. Tvrz je poprvé zmíněna až roku 1391 za Víškova syna Buzka. Na starší tvrzi sídlili i Buzkovi synové. Ti se však kolem roku 1460 zasadili o založení nové pohodlnější tvrze v dostupnější blízkosti středu obce. Starší horní tvrz, která přestala svým umístěním a utvářením vyhovovat, tak pozbyla na smyslu a postupem času zanikla. Vlastní utváření hrádku a střepy z lokality datují založení horní vlachovické tvrze někdy ve 2. polovině 13. století.
|
Přihlášení |
