
Zoologickou zahradu v Plzni najdete v Lochotínském parku, od centra směrem na Karlovy Vary. Na ploše okolo 21 ha je chováno množství savců, ptáků, plazů, obojživelníků i ryb, celkem okolo 1 200 druhů obratlovců a bezobratlých. Velké množství z těchto živočichů si můžete prohlédnou právě jen v zoologické zahradě v Plzni. Je spojena s botanickou zahradou a tak i v prostoru zoologické zahrady dnes najdete množství zajímavých botanických exponátů.
Součástí expozice je i statek s domácími zvířaty.
Plzeňská zoo se tehdy rozkládala na území bývalé vojenské plovárny v Doudlevcích při řece Radbuze na ploše 2,5 ha členitého areálu. Po deseti letech provozu se v zoo chovalo cca 70 zvířat, nejen cizokrajných (opice, levhart, lvi) ale i našich (srnec, fretky, myši, vydra). Jako ZOO IRIS, vedená spolkem, existovala do r. 1958. Poté se zoo stala součástí PKO (Park kultury a oddechu) - organizace pod městskou správou. Od r. 1963 se datuje novodobá historie zoo, přestěhované na nové místo v lochotínském parku. Stěhování uspíšil i výskyt Anthraxu (sněti slezinné) na původním místě. V Lochotíně se začínalo jen s 29 druhy zvířat. Od r. 1961 se na místě bývalé Kodetovy zahrady, v sousedství zoo rozvíjí také botanická zahrada, díky úsilí botanika a teraristy Miroslava Vaňouska, který botanickou zahradu vedl do r. 1982. R. 1981 se zoo a botanická zahrada (BZ) slučují v ojedinělý objekt, který vystoupil z PKO a osamostatnil se. Zahrady přesto fungovaly samostatně, až do stavby velkého skleníku (r. 1993) – tehdy se začaly botanické a zoologické expozice slučovat. Velký skleník (o rozloze 450 m2) nabízí expozici s jedinečným složením sukulentů a plazů Madagaskaru, Afriky a Kanárských ostrovů. S nástupem nového vedení r. 1996 nastává období budování moderního zoologického parku – rekonstruují se expozice, mizí kachlíky a železa, ploty a mříže jsou nahrazovány suchými příkopy. Areál je rozdělen do několika celků reprezentujících světové zoogeografické oblasti. Vzniká naučná stezka a nové expozice. ZOO Plzeň byla dlouho proslavena především pravidelnými odchovy dvou druhů - sovice sněžné a ocelota velkého. Tři druhy, které zoo úspěšně chová - vlci hřivnatí, přímorožci šavlorozí a makakové lví - jsou zařazeny do EEP - Evropských záchranných programů. Botanická zahrada je v současnosti také uspořádána podle biogeografických oblastí. Rostlinná společenství tak představují typické biotopy daných částí světa. R. 2004 byla postavena kamenná japonská zahrada Šowa-en. Od r. 2005 se postupně mění v asijskou zahradu. Celkem je na území botanické zahrady pěstováno přes 10 000 druhů rostlin, z toho 4 000 druhů ve sklenících. Zahrada se specializuje převážně na ostrovní flóru (Madagaskar, Taiwan, Nový Zéland, Makaronésie - oblast sdružující Madeiru, Azorské ostrovy, Kanárské a Kapverdské ostrovy a pás marockého pobřeží). R. 2003 byl otevřen přilehlý Dinopark..