kostel Povýšení sv. Kříže

Boční zdi lodi mohou patřit původnímu kostelu ze 14. století, u jižní zdi tomu nasvědčuje rozbor zdiva. Kostel má příčnou loď, půlkruhový závěr presbytáře a vysunutou čtverhrannou renesanční věž ve středové ose západního průčelí. Věž je ale proti lodi mírně pootočená. Okna lodi, transeptů a presbytáře jsou po barokní přestavbě půlkruhová. Transepty mají zaoblená nároží a pilastry. Na severní straně stojí v rohu mezi presbytářem a transeptem sakristie se zaobleným rohem a pilastry. Na severní straně z ní vystupuje půlkruhový přízemní přístavek předsíně s obdélným vstupním portálem. Kostel má další dva obdélné přístavky, jeden na severní straně věže a druhý v rohu mezi lodí a jižním transeptem. Hlavní vstup do kostela je v přízemí věže, další boční vstup je na severní straně lodi. Oba západní rohy kostelní věže podepírá dvojice rozměrných opěrných pilířů. Jejich šikmé koruny kryjí pultové střechy. Mezi pilíři je v přízemí věže hlavní půlkruhový vstupní portál, chráněný pultovou střechou. V nejvyšším zděném patře věže je zvonice se sdruženými novorománskými okny. Pouze na východní straně nad střechou lodi je jen jedno okno. Jsou zde zvony Svatý Josef (220 kg) a Svatý Cyril a Metoděj (420 kg) z roku 1988, Panna Maria (800 kg) z roku 1665 a Svatý Michal (1300 kg) z roku 1663. Nad zvonicí jsou ve všech čtyřech průčelích hodiny, shora orámované střešní římsou. Střechu věže tvoří oktagonální cibule s otevřenou lucernou, na níž je makovice s křížem. Střecha lodi je sedlová, nad presbytářem a na koncích obou transeptů je zvalbená. Nad presbytářem je na střeše sanktusník. Střešní krytina je z měděného plechu. Loď a boční kaple v transeptech jsou zaklenuté pruskou klenbou. Presbytář má valenou klenbu s vytaženými hřebínky a konchou. Kaple v severním transeptu je zasvěcená svatému Kříži, kaple v jižním transeptu Panně Marii Hostýnské. Sochu Panny Marie vyřezal v roce 2006 Martin Cigánek z Poteče. V kryptě pod presbytářem je pohřbeno 21 lidí, z toho 2 děti. Na západním konci lodi je nad vstupem zděná kruchta se šesti poli křížové klenby. Kruchta spočívá na čtyřech pilířích. U hlavního vchodu je umístěna kamenná křtitelnice z roku 1521, která dnes slouží jako kropenka. Ta je nejstarší dochovanou částí inventáře kostela. Kostel ze tří stran obtáčí úzká Smetanova ulice, další ulička je i na čtvrté východní straně. Fara stojí severně od kostela na opačné straně ulice. Po stranách kostela je nevelká travnatá plocha se vzrostlými stromy. Na jejím okraji stojí jihozápadně a severovýchodně od kostela dvojice křížů. Hřbitov stojí na kraji města přibližně 150 m severozápadně od kostela. S kostelem je spojen Hřbitovní ulicí..

V roce 1423 byly oba sídelní celky spojeny. Sjednocené město má proto jméno Klobouky. Od roku 1885 nese dnešní jméno Valašské Klobouky. V roce 1580 byla ke kostelu přistavěna renesanční věž. Během tureckého vpádu byl v roce 1663 kostel s farou vypálen. V letech 1771-1772 byl barokně přestavěn a rozšířen. Při této přestavbě získal svou dnešní podobu. 25. července 1774 zahynul zvoník po zásahu věže bleskem. Od roku 1958 je kostel na seznamu kulturních památek. Od roku 1995 je součástí městské památkové zóny. V letech 2000-2003 byla provedena jeho generální oprava. Bylo přitom nainstalováno podlahové topení..