pohled na zachovalý úsek mohutného valu před příkopem
pohled od jihozápadu
© Jan P. Štěpánek 03/2008
Hradní vrch – lidově zvaný také Burghügel – se nalézá necelých 500 m severním směrem od farního kostela ve Staré Vsi u Bílovce. Na jižní stranu hrádku, či tvrze, těsně přiléhá rozsáhlá zahrádkářská kolonie rozkládající se nad levým břehem potoka Bílovky, protékajícího středem obce. Ačkoliv lokalita leží takřka na okraji vsi Stará Ves, patří ještě do katastrálního území města Bílovce.
Lokalita Hradního vrchu vykazuje takřka všechny prvky a stopy, zařazující jej do systémů drobných středověkých šlechtických sídel.
Pozůstatky výrazného středověkého sídla se nacházejí na výrazném zalesněném spočinku, odděleném od stoupajícího terénu mohutným šíjovým příkopem a ze tří stran chráněným prudkými srázy k bezejmenné vodoteči (více viz. popis lokality).
Ačkoliv je lokalita vizuelně velmi výrazná, poprvé se o ní lehce zmínil v roce 1921 novojičínský profesor G. Stumpf a odborněji se jí zabývali až významní regionální badatelé p. Milan Boris, Jiří Tichánek a Zdeněk Šerý. Nejnověji tuto lokalitu zařadil do své studie i Dr. M. Plaček.
Místo samotné krom výrazného příkopu a rovného centrálního plata neposkytuje žádné jiné viditelné pozůstatky středověkého sídla. I to však stačí, aby v každém návštěvníku místo vyvolalo ducha středověkých staveb. Z Hradního vrchu je přímý výhled na místo dalšího středověkého sídla – zaniklé fortifikace na Dorňákově kopci.
Popis lokalityVlastní tvrziště (centrální plató) ve tvaru zaobleného trojúhelníku – lidově by se tento tvar dal nazvat kapkou), znepřístupňovaly stržovitě příkré svahy. Samotná centrální plocha je však zcela rovná a nevykazuje žádné terénní anomálie, z nichž by se dalo usuzovat na možnou strukturu zástavby. Na plošině tvrziště o rozloze zhruba 50 x 40 m, bylo nalezeno několik keramických zlomků a vypálených hrudek "mazanice". Uvedené keramické zlomky se dají zařadit do 14. století. Přesto ale můžeme připustit i poněkud starší období vzniku "tvrze", protože podobné typy objektů byly budovány již ve 13. století. Do hrádku se vstupovalo po dlouhém padacím mostě přes šíjový příkop. Přední část lokality tvořilo patně jakési předhradí plnící hospodářskou funkci a samotný palácový (sídelní) útvar lze očekávat až v nejchráněnější severní části..
Historie Hradního vrchu a Staré Vsi u BílovceJejich představitel Vok, totiž založil v letech 1316 - 1324 město Bílovec. Tato "Bílovecká" tvrz (míněn právě Hradní vrch), by tedy mohla být původním sídlem zakladatele města. Snad by se k této tvrzi mohla vztahovat zpráva ze 7. června 1378, kdy Mikuláš z Lubojat, koupil od Drslava z Kravař Starou Ves a pod ní mlýn řečený "Osluw mleyn". Do roku 1393 bylo území v rukou pánů z Kravař. Roku 1400 daroval Lacek z Kravař Starou Ves fulneckému klášteru. Druhou část vsi pak držel od druhé poloviny 14. století jako léno rod neznámého erbu, který se podle ní i psal. V letech 1433 - 1448 je zde naposled jakýsi Lútek či Lítek (Lutold) ze Staré Vsi. Konečně třetí část vsi drželi v 15. století vladykové z Červené Lhoty. Možná pravě oni sídlili na zdejší tvrzi. Snad můžeme pouze dodat, že přes chudost písemných pramenů patřila část vsi ke zdejší tvrzi, druhá část pak povětšinou k fulneckému klášteru. Po zániku tvrze připadla Stará Ves celá ke klášternímu zboží. Případné bližší poznání této zajímavé lokality by mohl přinést až případný archeologický výzkum. Podle několika nalezených keramických zlomků, šipek s tulejí do kuše a několika hřebíků, lze předpokládat, že doba existence sídla nepřesáhla česko - uherské války a zdá se pravděpodobné, že mohlo zaniknout již v dobách husitských válek..
|
Přihlášení |
