Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.
Hlavní obrázek místa
pohled na zachovalý úsek mohutného valu před příkopem
pohled od jihozápadu
© Jan P. Štěpánek 03/2008
Hradní vrch – lidově zvaný také Burghügel – se nalézá necelých 500 m severním směrem od farního kostela ve Staré Vsi u Bílovce. Na jižní stranu hrádku, či tvrze, těsně přiléhá rozsáhlá zahrádkářská kolonie rozkládající se nad levým břehem potoka Bílovky, protékajícího středem obce. Ačkoliv lokalita leží takřka na okraji vsi Stará Ves, patří ještě do katastrálního území města Bílovce. Lokalita Hradního vrchu vykazuje takřka všechny prvky a stopy, zařazující jej do systémů drobných středověkých šlechtických sídel. Pozůstatky výrazného středověkého sídla se nacházejí na výrazném zalesněném spočinku, odděleném od stoupajícího terénu mohutným šíjovým příkopem a ze tří stran chráněným prudkými srázy k bezejmenné vodoteči (více viz. popis lokality). Ačkoliv je lokalita vizuelně velmi výrazná, poprvé se o ní lehce zmínil v roce 1921 novojičínský profesor G. Stumpf a odborněji se jí zabývali až významní regionální badatelé p. Milan Boris, Jiří Tichánek a Zdeněk Šerý. Nejnověji tuto lokalitu zařadil do své studie i Dr. M. Plaček. Místo samotné krom výrazného příkopu a rovného centrálního plata neposkytuje žádné jiné viditelné pozůstatky středověkého sídla. I to však stačí, aby v každém návštěvníku místo vyvolalo ducha středověkých staveb. Z Hradního vrchu je přímý výhled na místo dalšího středověkého sídla – zaniklé fortifikace na Dorňákově kopci.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), 24.5. 2006
historie

Popis lokality

Pozůstatky středověké fortifikace na zalesněném spočinku v nejzápadnější části bíloveckého katastru, obtéká ze tří stran bezejmenný potok, který spolu s velmi strmými svahy k jádru lokality tvoří přírodní obranný prvek místa.. Převýšení od vodní hladiny potoka po vrchol hradiska činí cca 15 m. Plošina nad ohbím potoka je od okolního, mírně stoupajícího terénu oddělena mohutným, asi 10 m hlubokým šíjovým příkopem, jehož vnější okraj chránil dnes již místy sesutý val. Vlastní tvrziště (centrální plató) ve tvaru zaobleného trojúhelníku – lidově by se tento tvar dal nazvat kapkou), znepřístupňovaly stržovitě příkré svahy. Samotná centrální plocha je však zcela rovná a nevykazuje žádné terénní anomálie, z nichž by se dalo usuzovat na možnou strukturu zástavby. Na plošině tvrziště o rozloze zhruba 50 x 40 m, bylo nalezeno několik keramických zlomků a vypálených hrudek "mazanice". Uvedené keramické zlomky se dají zařadit do 14. století. Přesto ale…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), 24.5. 2006

Další texty historie

Půdorys místa

Plán lokality dle J. P. Štěpánka
© Jan P. Štěpánek 05/2006
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 kostel sv. Jakuba
 Dorňákův kopec
 Slatina
 Bravinné
 Slatina
 Výškovice
 kaple sv. Barbory
 kostel sv. Mikuláše
 úřednický dům
 radnice
 Bílovec
 Lukavec
 Pohořílky
 Kanihůra
 Velké Albrechtice
 Bítov
 Děrné
 Kujavy
 kaple sv. Víta
 Zbyslavice
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Mikuláše
 Kyjovice
 Bravantice
 Pustá Polom
 kostel sv. Valentina
 Zbyslavice
 Pustějov
 Fulnek
 loretánská kaple
 Bratrský sbor
 zvonice
 radnice
 Knurrův dům
 Studénka
 Jakubčovické šance
 Šance
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Bartošovický mlýn
 Klimkovice
 kostel sv. Kateřiny
 Nová Horka
 Hradec nad Moravicí
 Přerovec
 Raduň
 Weisshuhnův kanál
 Stříbrná věž
 Milotička
 Josefínin platan
 Bartošovice
 fara
 Hrabyně
 obecní kaple
 Hanuše
 kostel sv. Anny
 Polanka nad Odrou
 Hukovice
 Olšová
 Vikštejn
 Suché Lazce
 Fürstenberská hrobka
 Petřvald
 Kunín
 Poruba
 Roderichova kaple
 Ostrá hůrka
 Dubová
 Smolkov
 fara
 Smolkov
 Sedlnice
 Sedlnické sněženky
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Vavřince
 Štáblovice
 Wesselsky mlýn
 zvonice
 Odry
 městské hradby
 katovna
 Dobroslavice
 kostel sv. Anny
 Melč
 Petrovice
 Dolní Životice
 Veselská rozhledna
 kostel sv. Mikuláše
 Dolní Životice
 kostel sv. Kříže
Základní informace místa
ID místa: 4045
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 24.5.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama