Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.
Hlavní obrázek místa
Hrobka Deymů ze Stříteže přistavěná na presbyterium kostela
© Jan P. Štěpánek 07/2007
Rodinná hrobka hrabat Deymů ze Stříteže, starého českého rodu, při starojičínském farním kostele sv. Václava dodnes upomíná na jednu důležitou etapu v historii tohoto městečka. Deymové ze Stříteže a především hrabě Bedřich Deym byl zarytým Čechem a obhájcem českých zájmů. Pro své demokratické vystupování byl svými poddanými velmi oblíben. Deymové ze Stříteže do starého Jičína přišli v roce 1905, kdy hrabě JUDr. Bedřich Deym ze Stříteže odkupuje zdejší velkostatek za 550 000 K. Oficiálně jej hrabě Deym přebírá 29. září 1906. Hrobka rodu Deymů se nachází v zadní části exteriéru kostela sv. Václava. Jedná se o drobnou kapli se sedlovou střechou a prostým trojúhelným štítem přistavěnou k presbyteriu kostela. Do hrobky vede půlkruhově ukončený kamenný portál nad nímž ve štítě hroby je umístěn kamenný erb Deymů a nápis „Deym ze Stříteže“. Vstupu do hrobky zabraňuje ocelová mříž. Prohlédnout a vyfotit si hrobku je však kdykoliv možné, protože areál kostela je volně přístupný.
Jan P. Štěpánek, 24.7. 2006
historie

Rod Deymů ze Stříteže

Deymové pocházeli z Milevské krajiny a ačkoliv nepatřili k nejvýznamnějším šlechtickým rodům, vždy byli u nejpodstatnějších změn a historických zvratů, které zemi postihly. První zmínka o tomto rodu pochází z roku 1385. V roce 1708 jim byl potvrzen starý panský stav "rodův starožitných". Do hraběcího stavu byli povýšeni 10. července 1730. Byli sourodými např. s Houskami ze Zahrádky a vladyky z Cepu. Ve znaku nosili stříbrnou husu vpravo hledící na zeleném pahorku v červeném poli. Klenot tvořila táž stříbrná husa. Až do našeho století se rod udržel v několika větvích - v bavorské, české a česko-pruské.

Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), Jan P. Štěpánek, 24.7. 2006

Další texty historie
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Starý Jičín

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 kamenný pranýř
 Arenda
 Starý Jičín
 Požaha
 kaple sv. Anny
 svobodný dvůr
 Čertův mlýn
 Czeicznerova vila
 radnice
 Nový Jičín
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 Bannerova studánka
 žilinský vodní jez
 Polouvsí
 kostel sv. Martina
 Hodslavice
 Perná
 Jeseník nad Odrou
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Hodslavice
 Lešná
 větrný mlýn
 Beessova kaple
 Prameny Zrzávky
 Kunín
 Příluky
 Bartošovice
 Rybí
 Hukovice
 kostel sv. Jakuba
 větrný mlýn
 kaplička
 fojtství
 kostel sv. Kateřiny
 Choryně
 Závišice
 Krásno nad Bečvou
 Olšová
 Panská vyhlídka
 radnice
 Štramberk
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Národní sad
 Špičky
 Expozice figurín
 Muzeum Šipka
 kašna
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Jurův kámen
 Šipka
 kostel sv. Jiří
 dům U apoštolů
 Kamenárka
 evangelický kostel
 Kladeruby
 Vystrkov
 Arnoltovice
 Bartošovice
 rozhledna Bílá hora
 Josefínin platan
 fara
 Váňův kámen
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 fara
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanova kaple
 městské hradby
 Zemanství
 Odry
 Veselská rozhledna
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 katovna
 Bartošovický mlýn
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 Skalička
 Skalička
 vila Machů
 Branky
 Branky
 Branky
 Pustějov
 Husova lípa
 Maxmiliánův dvůr
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 Raškův kámen
 Kujavy
 Jarcová
 radnice
 Kubartova kaple
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 Nová Horka
 Příbor
 kostel sv. Kříže
 Kelč
 Fulnek
 zvonice
 Bratrský sbor
 radnice
 Petrovice
 Knurrův dům
 Ústí
 Wesselsky mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 Malhotice
 Malhotice
 Rožnov
 zvonice
 Hradišťko
 Fassmannova vila
 kostel Všech svatých
 Jurkovičova rozhledna
 Všechovice
 Petřvald
 kostel sv. Anny
 Švédská skála
Základní informace místa
ID místa: 4445
Typ místa: sakrální památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 24.7.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama