Tvrz byla založena koncem 15. stol. vedle dvora a místa zaniklé starší tvrze z počátku 14. stol. V r. 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl tvrz renesančně přestavěl. Po třicetileté válce byla barokně přestavěna na zámek. Později upraven na sýpku a pivovar. Dnes je areál v soukromém vlastnictví.
Svatobořice-Mistřín je velká obec vzniklá r. 1964 sloučením dvou původně samostatných vesnic. Nachází se v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji asi 4 km jihozápadně od Kyjova. U hlavní silnice v severovýchodní části obce, uprostřed areálu hospodářského dvora, stojí mnohokrát upravovaná budova svatobořického bývalého zámku. Areál je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Dvůr lze snadno nalézt podle typické dlouhé modrobílé fasády. Nad horním vchodem do dvora jsou takzvané "svatobořické opice'' z poloviny 17. století. Původně se tak měly nazývat dvě zvířecí sochy nesoucí zástřizlovské erby. Sochy však byly přemístěny do Milotic a erby byly zazděny v zámku. Poté se jejich lidový název přenesl na zachovalé zbytky sochy Januse, římského boha vrat, dveří, vchodů, začátků a konců, který byl zobrazován se dvěma opačnými tvářemi. Samotná budova zámku není od hlavní silnice téměř vidět, ale můžete ji spatřit, pokud areál obejdete. Před areálem je socha sv. Floriána z r. 1745 a dva památníky obětem světových válek. Dále je v obci k vidění kostel Navštívení Panny Marie z r. 1743, kaple a zvonice.
Luděk Vláčil, 14.3. 2016
Původní tvrz ve Svatobořicích vznikla zřejmě na počátku 14. století. Prvně je zmiňována v roce 1355, kdy ji držela Bolka, manželka Mikše z Otaslavic. Tvrz zřejmě zanikla za husitských válek, protože v roce 1464 se uvádí pouze tvrziště, na němž měl být zbudován hospodářský dvůr. Novou tvrz založil vedle vzniklého dvora někdy koncem 15. století Václav z Ludanic. Po vynětí Svatobořic z milotického panství nechal kolem roku 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl přestavět tvrz renesančně. Po třicetileté válce byla upravena na barokní zámek. Od roku 1692 patřily Svatobořice opět k Miloticím. V té době byl zámek poschoďovou budovou s dolní a horní jídelnou, kaplí, třemi pokoji a pokojem pro ženy. K jihozápadu přiléhala menší zahrada a jihovýchodním směrem byl velký rybník. Později zámek sloužil pouze jako hospodářská budova a krátce před polovinou 18. století byl upraven na pivovar. Poté sloužil jako sýpka zemědělského družstva.…
číst dále
Luděk Vláčil, 12.3. 2016
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku I., Hrady a zámky na Moravě A-Z na cesty 1987
Dvůr na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1827
© zdroj: http://archivnimapy.
