Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.
Hlavní obrázek místa
Severozápadní fronta bývalého dvora je dodnes tvořena starou kamennou zdí
© Jan P. Štěpánek 03/2007
V jižní části pooderské obce Bernartice nad Odrou, po levé straně silnice do Nového Jičína – Loučky, nachází se přestavěný objekt bývalého středověkého svobodného dvora, jenž bývá často považován i za starší tvrz pánů z Bernartic. Později vzniklo v Bernarticích více podobných větších dvorů, takže je snadné si tento bývalý svobodný dvůr s okolními lehce splést, avšak jen tento má historii sahající až do středověku. Bývalý středověký svobodný dvůr, bývalé sídlo pánů z Bernartic, se nachází na popisném čísle 57. Jeho středověkou minulost dodnes připomíná pouze kamenná obvodová zeď tvořící severní frontu objektu a část nádvorní fasády jednoho z objektu v části severního křídla. V současné době je část objektu využívána jako moderně upravený penzion, jsou zde koňské stáje a část slouží pro potřeby firmy, která zde má truhlářskou dílnu. Západní křídlo slouží jako obytný objekt.
Jan P. Štěpánek, 3.4. 2007
popis

Středověký svobodný dvůr (tvrz) byl založen na obdélném půdoryse, dnes svou delší osou kolmo na hlavní silniční tak vsí. Obvod dvora (tvrze) patrně tvořila masivní kamenná zeď k níž se z vnitřní strany přimykaly kamenné a obytné a dřevěné provozní objekty. Původní kamenná zeď se doposud takřka v celé své délce zachovala na severní straně dvora. Původní nádvorní kamenná zeď se také zachovala v západní části severního objektu. Otázkou však může být, je-li současný areál celým areálem někdejšího dvora či jeho severní polovinou. Dle starších map (z 1. pol. 19. století) se rozsah plochou jeví větší, rozšířený k jihu. Na mapách je však jižní a jižní polovina západní fronty bez zástavby (nepočítaje drobnou kůlnu na jihu). Byla zastavěna budovami i tato část dvora? Dnes tuto domněnku jen těžko někdo potvrdí. V současnosti je jižní polovina někdejšího středověkého dvora rozparcelována a prochází jí přístupová komunikace za dvůr. Východní…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 3.4. 2007

historie

První zmínka o drobném sídle (tvrzi či svobodném dvoru) pochází již z roku 1374. Bernartice patřily do majetku pánů z Kravař, kteří část vsi udělovali jako léno. Prvními leníky byli páni z Bernartic, kteří se po vsi psali. Ti drželi nějaké zboží také v Bělotíně a Pohořílkách. V roce 1374 je zde uváděn Pohořálka z Bernartic. Roku 1417 je připomínán vladyka Pavlík z Bernhardic. V létech 1412 - 1418 je majitelem části statku se dvorem Štěpán z Heynsdorfu (Bystratic), jež dvůr prodal zemanovi polského původu Slavčovi (Slavíkovi ?) Cudnému z Korábovic (Kovalovic). Koncem 14. století jsou Bernartice opět sceleny v rukou starojických pánů. Od roku 1446 je majitelkou svobodného dvora Eliška z Pohořílky. Od Karla z Žerotína si vysloužil roku 1558 tento dvůr jeho dobrý přítel Jiřík Kotulínský z Kotulína, který zde sídlil v letech 1558 – 1561. Po Jiříku Kotulínském získal dvůr od Žerotínů Jan Sak…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 3.4. 2007

Půdorys místa

Vyznačení areálu někdejšího svobodného dvora na současné katastrální mapy
© Jiří Tichánek
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Bernartice nad Odrou

Místa v okolí

 kaple sv. Anny
 Bannerova studánka
 Starý Jičín
 kostel sv. Václava
 kamenný pranýř
 Starý Jičín
 Arenda
 kostel sv. Martina
 Jeseník nad Odrou
 Polouvsí
 Laudonův dům
 radnice
 Czeicznerova vila
 Stará pošta
 Nový Jičín
 městské hradby
 Kunín
 Čertův mlýn
 žilinský vodní jez
 Požaha
 Bartošovice
 Hukovice
 Hodslavice
 Perná
 Olšová
 staré fojtství
 kostel sv. Ondřeje
 větrný mlýn
 větrný mlýn
 Hodslavice
 Rybí
 kostel sv. Jakuba
 kaplička
 fojtství
 Beessova kaple
 Lešná
 Prameny Zrzávky
 Hustopeče nad Bečvou
 Hustopeče nad Bečvou
 Josefínin platan
 Bartošovice
 fara
 Příluky
 kostel sv. Kateřiny
 Závišice
 Odry
 městské hradby
 kostel sv. Jiří
 katovna
 Veselská rozhledna
 Bartošovický mlýn
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 fara
 Pustějov
 Kujavy
 Špičky
 Štramberk
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Muzeum Šipka
 kašna
 Štramberk – MPZ
 Panská vyhlídka
 Národní sad
 Jurův kámen
 zvonice
 Šipka
 Bratrský sbor
 Knurrův dům
 Fulnek
 radnice
 Kamenárka
 Choryně
 rozhledna Bílá hora
 loretánská kaple
 Váňův kámen
 Nová Horka
 Zemanova kaple
 muzeum Fojtství
 Pohořílky
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanství
 Děrné
 Krásno nad Bečvou
 Katolický dům
 Kladeruby
 socha T.G.Masaryka
 kostel Všech svatých
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 vila Machů
 Wesselsky mlýn
 radnice
 radnice
 Maxmiliánův dvůr
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 Vystrkov
 dům U apoštolů
 Příbor
 kostel sv. Kříže
 Kanihůra
 Skalička
 evangelický kostel
 Petrovice
 Arnoltovice
 kostel sv. Mikuláše
 Husova lípa
 Skalička
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Svrčov
 Hranická propast
 Ústí
 lázně
 kaple sv. Peregrina
 Kelč
 kostel sv. Anny
 Petřvald
 Malhotice
 Malhotice
 Švédská skála
Základní informace místa
ID místa: 4050
Typ místa: tvrz
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 4.4.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama