Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.
Hlavní obrázek místa
Severozápadní fronta bývalého dvora je dodnes tvořena starou kamennou zdí
© Jan P. Štěpánek 03/2007
V jižní části pooderské obce Bernartice nad Odrou, po levé straně silnice do Nového Jičína – Loučky, nachází se přestavěný objekt bývalého středověkého svobodného dvora, jenž bývá často považován i za starší tvrz pánů z Bernartic. Později vzniklo v Bernarticích více podobných větších dvorů, takže je snadné si tento bývalý svobodný dvůr s okolními lehce splést, avšak jen tento má historii sahající až do středověku. Bývalý středověký svobodný dvůr, bývalé sídlo pánů z Bernartic, se nachází na popisném čísle 57. Jeho středověkou minulost dodnes připomíná pouze kamenná obvodová zeď tvořící severní frontu objektu a část nádvorní fasády jednoho z objektu v části severního křídla. V současné době je část objektu využívána jako moderně upravený penzion, jsou zde koňské stáje a část slouží pro potřeby firmy, která zde má truhlářskou dílnu. Západní křídlo slouží jako obytný objekt.
Jan P. Štěpánek, 3.4. 2007
popis

Středověký svobodný dvůr (tvrz) byl založen na obdélném půdoryse, dnes svou delší osou kolmo na hlavní silniční tak vsí. Obvod dvora (tvrze) patrně tvořila masivní kamenná zeď k níž se z vnitřní strany přimykaly kamenné a obytné a dřevěné provozní objekty. Původní kamenná zeď se doposud takřka v celé své délce zachovala na severní straně dvora. Původní nádvorní kamenná zeď se také zachovala v západní části severního objektu. Otázkou však může být, je-li současný areál celým areálem někdejšího dvora či jeho severní polovinou. Dle starších map (z 1. pol. 19. století) se rozsah plochou jeví větší, rozšířený k jihu. Na mapách je však jižní a jižní polovina západní fronty bez zástavby (nepočítaje drobnou kůlnu na jihu). Byla zastavěna budovami i tato část dvora? Dnes tuto domněnku jen těžko někdo potvrdí. V současnosti je jižní polovina někdejšího středověkého dvora rozparcelována a prochází jí přístupová komunikace za dvůr. Východní…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 3.4. 2007

historie

První zmínka o drobném sídle (tvrzi či svobodném dvoru) pochází již z roku 1374. Bernartice patřily do majetku pánů z Kravař, kteří část vsi udělovali jako léno. Prvními leníky byli páni z Bernartic, kteří se po vsi psali. Ti drželi nějaké zboží také v Bělotíně a Pohořílkách. V roce 1374 je zde uváděn Pohořálka z Bernartic. Roku 1417 je připomínán vladyka Pavlík z Bernhardic. V létech 1412 - 1418 je majitelem části statku se dvorem Štěpán z Heynsdorfu (Bystratic), jež dvůr prodal zemanovi polského původu Slavčovi (Slavíkovi ?) Cudnému z Korábovic (Kovalovic). Koncem 14. století jsou Bernartice opět sceleny v rukou starojických pánů. Od roku 1446 je majitelkou svobodného dvora Eliška z Pohořílky. Od Karla z Žerotína si vysloužil roku 1558 tento dvůr jeho dobrý přítel Jiřík Kotulínský z Kotulína, který zde sídlil v letech 1558 – 1561. Po Jiříku Kotulínském získal dvůr od Žerotínů Jan Sak…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 3.4. 2007

Půdorys místa

Vyznačení areálu někdejšího svobodného dvora na současné katastrální mapy
© Jiří Tichánek
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Bernartice nad Odrou

Místa v okolí

 kaple sv. Anny
 Bannerova studánka
 Starý Jičín
 kostel sv. Václava
 kamenný pranýř
 Starý Jičín
 Arenda
 kostel sv. Martina
 Jeseník nad Odrou
 Polouvsí
 Laudonův dům
 radnice
 Stará pošta
 Czeicznerova vila
 Nový Jičín
 městské hradby
 Kunín
 Čertův mlýn
 Požaha
 žilinský vodní jez
 Bartošovice
 Hukovice
 Hodslavice
 Perná
 kostel sv. Ondřeje
 větrný mlýn
 staré fojtství
 větrný mlýn
 Hodslavice
 Rybí
 kostel sv. Jakuba
 kaplička
 Beessova kaple
 Lešná
 Prameny Zrzávky
 Hustopeče nad Bečvou
 Hustopeče nad Bečvou
 Josefínin platan
 Bartošovice
 fara
 Příluky
 kostel sv. Kateřiny
 Závišice
 Odry
 městské hradby
 katovna
 kostel sv. Jiří
 Bartošovický mlýn
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 fara
 Pustějov
 Kujavy
 Špičky
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Štramberk
 Muzeum Šipka
 kašna
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Štramberk – MPZ
 Panská vyhlídka
 Národní sad
 Jurův kámen
 zvonice
 Šipka
 Bratrský sbor
 Knurrův dům
 Fulnek
 Kamenárka
 radnice
 Choryně
 rozhledna Bílá hora
 loretánská kaple
 Váňův kámen
 Nová Horka
 Zemanova kaple
 muzeum Fojtství
 Pohořílky
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 Zemanství
 Děrné
 Krásno nad Bečvou
 Katolický dům
 kostel Všech svatých
 Kladeruby
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 Ringhofferova vila
 vila Machů
 Wesselsky mlýn
 radnice
 radnice
 Maxmiliánův dvůr
 městské hradby
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 Příbor
 Vystrkov
 dům U apoštolů
 kostel sv. Kříže
 Kanihůra
 Skalička
 Petrovice
 Arnoltovice
 evangelický kostel
 kostel sv. Mikuláše
 Husova lípa
 Skalička
 Šostýn
 Bezručova vyhlídka
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Hranická propast
 Svrčov
 Ústí
 lázně
 kaple sv. Peregrina
 Kelč
 kostel sv. Anny
 Petřvald
 Malhotice
 Malhotice
 Švédská skála
Základní informace místa
ID místa: 4050
Typ místa: tvrz
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 4.4.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama