Severozápadní fronta bývalého dvora je dodnes tvořena starou kamennou zdí
© Jan P. Štěpánek 03/2007
V jižní části pooderské obce Bernartice nad Odrou, po levé straně silnice do Nového Jičína – Loučky, nachází se přestavěný objekt bývalého středověkého svobodného dvora, jenž bývá často považován i za starší tvrz pánů z Bernartic.
Později vzniklo v Bernarticích více podobných větších dvorů, takže je snadné si tento bývalý svobodný dvůr s okolními lehce splést, avšak jen tento má historii sahající až do středověku.
Bývalý středověký svobodný dvůr, bývalé sídlo pánů z Bernartic, se nachází na popisném čísle 57. Jeho středověkou minulost dodnes připomíná pouze kamenná obvodová zeď tvořící severní frontu objektu a část nádvorní fasády jednoho z objektu v části severního křídla.
V současné době je část objektu využívána jako moderně upravený penzion, jsou zde koňské stáje a část slouží pro potřeby firmy, která zde má truhlářskou dílnu. Západní křídlo slouží jako obytný objekt.
Středověký svobodný dvůr (tvrz) byl založen na obdélném půdoryse, dnes svou delší osou kolmo na hlavní silniční tak vsí. Obvod dvora (tvrze) patrně tvořila masivní kamenná zeď k níž se z vnitřní strany přimykaly kamenné a obytné a dřevěné provozní objekty. ...Původní kamenná zeď se doposud takřka v celé své délce zachovala na severní straně dvora. Původní nádvorní kamenná zeď se také zachovala v západní části severního objektu. Otázkou však může být, je-li současný areál celým areálem někdejšího dvora či jeho severní polovinou. Dle starších map (z 1. pol. 19. století) se rozsah plochou jeví větší, rozšířený k jihu. Na mapách je však jižní a jižní polovina západní fronty bez zástavby (nepočítaje drobnou kůlnu na jihu). Byla zastavěna budovami i tato část dvora? Dnes tuto domněnku jen těžko někdo potvrdí. V současnosti je jižní polovina někdejšího středověkého dvora rozparcelována a prochází jí přístupová komunikace za dvůr. Východní část dvora tvoří samostatný dům moderně přestavovaný na penzion. Po budově ve východní části severní fronty zůstala jen vnější obvodová kamenná zeď prolomená několika půlkruhově zakončenými okénky. Zbylou polovinu severní fronty tvoří kamenná hospodářská budova, ve které jsou stáje a dílny. Západní křídlo tvoří nově opravená obytná budova obrácená k přístupové straně.
První zmínka o drobném sídle (tvrzi či svobodném dvoru) pochází již z roku 1374. Bernartice patřily do majetku pánů z Kravař, kteří část vsi udělovali jako léno. Prvními leníky byli páni z Bernartic, kteří se po vsi psali. ...Ti drželi nějaké zboží také v Bělotíně a Pohořílkách. V roce 1374 je zde uváděn Pohořálka z Bernartic. Roku 1417 je připomínán vladyka Pavlík z Bernhardic. V létech 1412 - 1418 je majitelem části statku se dvorem Štěpán z Heynsdorfu (Bystratic), jež dvůr prodal zemanovi polského původu Slavčovi (Slavíkovi ?) Cudnému z Korábovic (Kovalovic). Koncem 14. století jsou Bernartice opět sceleny v rukou starojických pánů. Od roku 1446 je majitelkou svobodného dvora Eliška z Pohořílky. Od Karla z Žerotína si vysloužil roku 1558 tento dvůr jeho dobrý přítel Jiřík Kotulínský z Kotulína, který zde sídlil v letech 1558 – 1561. Po Jiříku Kotulínském získal dvůr od Žerotínů Jan Sak z Bohuňovic, který na dvoře sedí v letech 1581 - 1602. Jako majitel následuje Adam Václav Podstatský z Prusinovic, pán na Jeseníku nad Odrou a roku 1598 Jan Balcar Cetryš z Kynšperka a na Kuníně. Roku 1599 koupil dvůr za 2 500 zlatých moravských opět Jan Sak ml. z Bohuňovic. Po smrti vdovy po Janu Sakovi počátkem roku 1609 dochází ke sporu mezi jejím synovcem Jaroslavem Sakem a mezi Adamem Podstatským, který se dvora zmocnil násilím. Spor byl vyřešen prodejem dvora 21.8. 1613 horlivému protestantu Janovi Václavovi Sedlnickému z Choltic. Jan Václav Sedlnický prodal koncem roku 1618 celý svobodný dvůr za 6 000 zlatých moravských městu Novému Jičínu. Později patřil jezuitům a Tereziánské akademii. Vrchnost vedla dvůr do roku 1859 ve vlastní režii. Později tu hospodařili nájemci. Po převratu v letech 1921 - 1924 došlo k rozdělení dvorských pozemků. Roku 1922 při zápisu do gruntovních knih bylo stavení dvora odhadnuto na 22 000 Kč. Dnes je celý objekt někdejšího dvora soukromým vlastnictvím. Dvůr se zřejmě nazýval Hájek či Hájov.
|
Přihlášení |
