Pohled na rozpadající se starý dvůr
od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Ves Kujavy je poměrně dlouhá obec, ležící podél Děrenského potoka, asi 6 km jjz od města Bílovce a 4 km východně od centra města Fulnek.
Podle vesnice se od konce 14. století píše významný slezský rod Běsů z Kujav, který odtud vzešel. Ačkoliv zde není písemně existence tvrze či jiného podobného šlechtického sídla doložena, je velmi pravděpodobné, že zde určitá forma takovéhoto objektu, patrně tvrze, existovala.
Regionální badatelé místo tvrze kladou do prostoru starého statku (dvora) nad pravým břehem Děrenského potoka. Některé kamenné partie budov dvora by opravdu mohly být druhotně použité zdi původní tvrze. Vyvrátit, nebo přesněji potvrdit tuto teorii, by však mohl pouze případný archeologický výzkum, který se však v této lokalitě nedá očekávat. Současný stav dvora je velmi špatný. Takřka většina z budov je v troskách, mnohé zdi jsou spadlé a krovy jsou jen nad velmi malou částí budov. Převážně nad vstupním, severovýchodním křídlem.
Při případné návštěvě místa doporučuji velký pozor a raději fotit pouze z exteriérů.
Historie Kujav a zdejšího šlechtického sídlaJinou možností je, že název pochází z polského osobního jména Kujawa. Snad právě někdy okolo roku 1293 osadil ves Oldřich z Lichtenburka. Roku 1424 dává Jan z Kravař zapsat své manželce Anežce Opavské do zemských desek v "Kugiawach" 49 a půl hřivny platu a zdejšímu fojtu určitý plat. Kdy zde byla postavena tvrz, fojtství či jiný typ panského sídla, nelze pro chudost písemných pramenů zjistit, neboť se toto sídlo výslovně neuvádí. Víme však, že koncem 14. století je zde připomínán starý slezský rod Běsů z Kujav, rod který se psával také s přídomkem z Přerova, Malířova (Malendorf), Hruštiny či Chrostiny, Malenovic, Blažejovic, Mišovic (Mansdorf) či Vrchlesů (Werchles). Ve znaku měl na červeném štítě stříbrnou větévku se dvěma listy. Klenot tvořila tři pštrosí pera. Roku 1399 jsou zde uváděni Adam a Otto. Roku 1405 se píše Adam Běs z Přerova a Malenovic. Na Kujavách se též uvádí Baltazar Běs, který měl 1 000 zlatých u knížete Jana z Opolí. Počátkem 15. století je na zdejším fojtství uváděn Beneš z Kujav. Roku 1430 se uvázal na zdejší rychtu Čeněk z Podolí, který byl zřejmě švagrem sester Marty, Kunhuty (Kunky) a Kateřiny z Kujav, sirotků po Benešovi z Kujav.. Starý zemanský rod "z Podolí" se psal podle dnes již zaniklé vsi Podolí u Ostravy. Roku 1408 se písemně připomínají bratři Beneš, Čeněk a Vlk (Lupus). Čeněk z Podolí je zde doložen naposledy roku 1458, ale roku 1461 je již zřejmě po smrti. Jeho úmrtím přechází ves Kujavy do správy držitelů Fulneka. Ti zde podrželi vrchní právo po celé 15. století. Po roce 1461 již neslyšíme o žádném samostatném držiteli obce, která byla od roku 1481 jako celek počítána k fulneckému zboží. Roku 1475 byly Kujavy s Fulneckem vloženy do desek Olomouckých a tím navráceny k Moravě. Připojením k tomuto zboží zde zřejmě zaniká i tento samostatný manský statek. Nezanikl však rod odtud pocházející. Odnož rodu - Bezové z Vrchlesů drželi na Moravě od roku 1622 Chudobín. Jiné statky vlastnili převážně na Osoblažsku, Opavsku, Těšínsku, v Horním a částečně i Dolním Slezsku. V roce 1705 byl rod povýšen do panského stavu a v roce 1721 byla slezská větev rodu povýšena do hraběcího stavu. Později se tento rod přejmenoval na Beessové z Chrostiny a usadil se také na Frýdecku a Těšínsku. Až do 2. světové války vlastnil rod například zámky Hnojník a Ráj. Rod žije doposud..
|
Přihlášení |
