Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.
Hlavní obrázek místa
Pohled na rozpadající se starý dvůr
od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Ves Kujavy je poměrně dlouhá obec, ležící podél Děrenského potoka, asi 6 km jjz od města Bílovce a 4 km východně od centra města Fulnek. Podle vesnice se od konce 14. století píše významný slezský rod Běsů z Kujav, který odtud vzešel. Ačkoliv zde není písemně existence tvrze či jiného podobného šlechtického sídla doložena, je velmi pravděpodobné, že zde určitá forma takovéhoto objektu, patrně tvrze, existovala. Regionální badatelé místo tvrze kladou do prostoru starého statku (dvora) nad pravým břehem Děrenského potoka. Některé kamenné partie budov dvora by opravdu mohly být druhotně použité zdi původní tvrze. Vyvrátit, nebo přesněji potvrdit tuto teorii, by však mohl pouze případný archeologický výzkum, který se však v této lokalitě nedá očekávat. Současný stav dvora je velmi špatný. Takřka většina z budov je v troskách, mnohé zdi jsou spadlé a krovy jsou jen nad velmi malou částí budov. Převážně nad vstupním, severovýchodním křídlem. Při případné návštěvě místa doporučuji velký pozor a raději fotit pouze z exteriérů.
Jan P. Štěpánek, 1.9. 2006
historie

Historie Kujav a zdejšího šlechtického sídla

Obec vznikla ze dvou původních osad, z české Kujavy a německé Clementis villa. Poprvé je uváděna již roku 1293. Název získala zřejmě od lokátora, fojta Klementse či Klementise, název Kugiawy - ze staroslovanského "kujati" - klučiti - osada na vyklučené půdě. Jinou možností je, že název pochází z polského osobního jména Kujawa. Snad právě někdy okolo roku 1293 osadil ves Oldřich z Lichtenburka. Roku 1424 dává Jan z Kravař zapsat své manželce Anežce Opavské do zemských desek v "Kugiawach" 49 a půl hřivny platu a zdejšímu fojtu určitý plat. Kdy zde byla postavena tvrz, fojtství či jiný typ panského sídla, nelze pro chudost písemných pramenů zjistit, neboť se toto sídlo výslovně neuvádí. Víme však, že koncem 14. století je zde připomínán starý slezský rod Běsů z Kujav, rod který se psával také s přídomkem z Přerova, Malířova (Malendorf), Hruštiny či Chrostiny, Malenovic, Blažejovic, Mišovic (Mansdorf) či Vrchlesů…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, Z. Šerý, 2003), 1.9. 2006

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 Pohořílky
 Pustějov
 Děrné
 Fulnek
 Knurrův dům
 loretánská kaple
 Kanihůra
 Lukavec
 Bartošovický mlýn
 kaple sv. Barbory
 úřednický dům
 radnice
 Bílovec
 Bravinné
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jakuba
 Dorňákův kopec
 Hradní vrch
 Vrchy
 Kunín
 Josefínin platan
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 Bartošovice
 Hukovice
 Velké Albrechtice
 fara
 Nová Horka
 kostel sv. Mikuláše
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Slatina
 Bartošovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Martina
 Bannerova studánka
 Bravantice
 kostel sv. Valentina
 fara
 Odry
 Jeseník nad Odrou
 městské hradby
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 katovna
 Výškovice
 kostel sv. Mikuláše
 svobodný dvůr
 větrný mlýn
 Wesselsky mlýn
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 kaple sv. Anny
 Bítov
 zvonice
 Zbyslavice
 Zbyslavice
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Petřvald
 kostel sv. Anny
 Starý Jičín
 Polouvsí
 žilinský vodní jez
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Petrovice
 kamenný pranýř
 Rybí
 Starý Jičín
 kaple sv. Víta
 Arenda
 Závišice
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Kyjovice
 Švédská skála
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Příbor
 městské hradby
 kostel sv. Kateřiny
 Zemanova kaple
 Vítkov
 kostel sv. Anny
 Polanka nad Odrou
 Vikštejn
 Štramberk
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Muzeum Šipka
 kašna
 Roderichova kaple
 rozhledna Bílá hora
 kostel sv. Jiří
 Kamenárka
 Národní sad
 Šipka
 Maxmiliánův dvůr
 Jurův kámen
 vila Machů
 Váňův kámen
 Panská vyhlídka
 Dubová
 Ringhofferova vila
 Zemanství
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Bezručova vyhlídka
 Husova lípa
 Šostýn
 Raškův kámen
 Melč
Základní informace místa
ID místa: 4575
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 1.9.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama