Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.
Hlavní obrázek místa
Pohled na rozpadající se starý dvůr
od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 04/2006
Ves Kujavy je poměrně dlouhá obec, ležící podél Děrenského potoka, asi 6 km jjz od města Bílovce a 4 km východně od centra města Fulnek. Podle vesnice se od konce 14. století píše významný slezský rod Běsů z Kujav, který odtud vzešel. Ačkoliv zde není písemně existence tvrze či jiného podobného šlechtického sídla doložena, je velmi pravděpodobné, že zde určitá forma takovéhoto objektu, patrně tvrze, existovala. Regionální badatelé místo tvrze kladou do prostoru starého statku (dvora) nad pravým břehem Děrenského potoka. Některé kamenné partie budov dvora by opravdu mohly být druhotně použité zdi původní tvrze. Vyvrátit, nebo přesněji potvrdit tuto teorii, by však mohl pouze případný archeologický výzkum, který se však v této lokalitě nedá očekávat. Současný stav dvora je velmi špatný. Takřka většina z budov je v troskách, mnohé zdi jsou spadlé a krovy jsou jen nad velmi malou částí budov. Převážně nad vstupním, severovýchodním křídlem. Při případné návštěvě místa doporučuji velký pozor a raději fotit pouze z exteriérů.
Jan P. Štěpánek, 1.9. 2006
historie

Historie Kujav a zdejšího šlechtického sídla

Obec vznikla ze dvou původních osad, z české Kujavy a německé Clementis villa. Poprvé je uváděna již roku 1293. Název získala zřejmě od lokátora, fojta Klementse či Klementise, název Kugiawy - ze staroslovanského "kujati" - klučiti - osada na vyklučené půdě. Jinou možností je, že název pochází z polského osobního jména Kujawa. Snad právě někdy okolo roku 1293 osadil ves Oldřich z Lichtenburka. Roku 1424 dává Jan z Kravař zapsat své manželce Anežce Opavské do zemských desek v "Kugiawach" 49 a půl hřivny platu a zdejšímu fojtu určitý plat. Kdy zde byla postavena tvrz, fojtství či jiný typ panského sídla, nelze pro chudost písemných pramenů zjistit, neboť se toto sídlo výslovně neuvádí. Víme však, že koncem 14. století je zde připomínán starý slezský rod Běsů z Kujav, rod který se psával také s přídomkem z Přerova, Malířova (Malendorf), Hruštiny či Chrostiny, Malenovic, Blažejovic, Mišovic (Mansdorf) či Vrchlesů…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, Z. Šerý, 2003), 1.9. 2006

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 Pohořílky
 Pustějov
 Děrné
 Fulnek
 zvonice
 Bratrský sbor
 Knurrův dům
 radnice
 loretánská kaple
 Kanihůra
 Lukavec
 Bartošovický mlýn
 kaple sv. Barbory
 úřednický dům
 Bravinné
 radnice
 Bílovec
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jakuba
 Dorňákův kopec
 Hradní vrch
 Kunín
 Vrchy
 Josefínin platan
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 Bartošovice
 Hukovice
 Velké Albrechtice
 fara
 Olšová
 Nová Horka
 Studénka
 kostel sv. Mikuláše
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 Slatina
 Bartošovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Martina
 Bannerova studánka
 Bravantice
 kostel sv. Valentina
 Slatina
 fara
 Odry
 Jeseník nad Odrou
 městské hradby
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 katovna
 Výškovice
 kostel sv. Mikuláše
 svobodný dvůr
 větrný mlýn
 Wesselsky mlýn
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 fojtství
 kaple sv. Anny
 Bítov
 zvonice
 Zbyslavice
 Veselská rozhledna
 Zbyslavice
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 radnice
 Nový Jičín
 Czeicznerova vila
 Petřvald
 kostel sv. Anny
 Starý Jičín
 Polouvsí
 žilinský vodní jez
 kostel sv. Václava
 Petrovice
 kostel sv. Mikuláše
 kamenný pranýř
 Rybí
 Starý Jičín
 kaple sv. Víta
 Arenda
 Závišice
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Kyjovice
 Švédská skála
 kašna se sochou Hygie
 sousoší Panny Marie
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Příbor
 městské hradby
 kostel sv. Kateřiny
 Zemanova kaple
 Vítkov
 Vikštejn
 Štramberk
 kostel sv. Anny
 Polanka nad Odrou
 Muzeum Zdeňka Buriana
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Štramberk – MPZ
 Muzeum Šipka
 kašna
 Roderichova kaple
 rozhledna Bílá hora
 Kamenárka
 kostel sv. Jiří
 Národní sad
 Šipka
 Maxmiliánův dvůr
 Jurův kámen
 vila Machů
 Váňův kámen
 Panská vyhlídka
 Dubová
 Ringhofferova vila
 Zemanství
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Lašské muzeum
 hrobka rodu Šustalů
 muzeum Fojtství
 hrobka rodu Rašků
 Husova lípa
 Bezručova vyhlídka
 Šostýn
 Raškův kámen
 Melč
Základní informace místa
ID místa: 4575
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 1.9.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama