
Tento katolický kostel je nepochybně chloubou obce. Pravdou je, že byl již od počátku farní, nelze však s jistotou určit přesné datum jeho vzniku. Někteří historikové datují vznik kostela už od 10. století. Biskup Šniegoň ve svém přípisu z roku 1860 udává vznik kostela až ve 12. století. Historik Franciszek Popiolek se naopak domníval, že povolení k vybudování kostela dostal až první šlechtický držitel obce Allisch von Orla. Skutečnost, že by kostel nechal postavit právě tento rytíř, je však velmi nepravděpodobná, protože byl husitou. Když však po jeho smrti v roce 1440 získal Vendryni Jakoubek z Březovic, kostel zde již stál. Pravděpodobně vznikl zároveň s obcí před rokem 1300. Některé prameny uvádějí, že byl původně dřevěný, ale např. kněz Józef Lubojacki ve své práci o kostele z roku 1913 (Dzieje kościola parafialnego w Wendryni oraz kościolów filialnych w Nydku i Bystrycy) však mimo jiné uvádí: Kostel byl postaven na pahorku nad… číst dále
Jednou projížděla Černovským (dříve Czarnowcem) vrchnost z Uher do Saska. Během své cesty ztratila družina cennou skřínku s penězi. Nalezl jí lužnický mlynář Michal Sztefek, který ji ihned ukryl. Vrchnost se však s obrovskou ztrátou nesmířila a vyslala zpátky posly, aby skříňku našli. Přišli také do Lužnic, avšak mlynář Sztefek nález zatajil. Vrchnost pak obvinila své sloužící, že peníze ukradli a schovali. Nespravedlivě obvinění byli dokonce potrestáni smrtí. Peněz si však neužil ani mlynář Sztefek. O rok později totiž mlýn zasáhl požár, při kterém uhořel on i celá jeho rodina. Když přišel Adam Borek se svými hajduky ohledat místo neštěstí, nalezli hroudu roztavených peněz. Právě z té pak nechal vendryňský pán zhotovit v Těšíně monstranci.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.