Místo zaniklých renesančních šancí - drobné pohraniční pevnosti na území obce Dolní Lomná. Vybudovány patrně kolem roku 1626. Koncem 17. století již nebyly obnoveny.
Hlavní obrázek místa
pohled na velmi úzký přístupový hřeben
ten se táhne v délce několika desítek až stovek metrů až k samotnému vrcholu s bývalou pevnůstkou
© Jan P. Štěpánek 2005
Místo zaniklé drobné pevnůstky – tak zvaných šancí - na katastru Dolní Lomné. Na existenci pevnůstky odkazuje nejen historická písemná zpráva z konce 17. století, ale i pomístní název v současné katastrální mapě, který toto místo označuje jako „Šaněčki“ – tedy malé šance – které prokazuje přítomnost malé obranné tvrze s vazbou na další rozptýlené malé šance (Hrčava, Bařiny, atp.) i velké šance v Mostech u Jablunkova. Spolu s ostatními pohraničními pevnůstkami v této oblasti byly součástí důmyslného řetězce pro ochranu před vpády z Uher a Polska. Místo, kde se nacházely písemně doložené šance v Dolní Lomné, se nám spolu s regionálním badatelem J. Tichánkem podařilo pravděpodobně nalézt v západní části od centra obce Dolní Lomná, 2 km západně vzdušnou čarou od rozcestí Dolní Lomná-most. Právě na toto místo upomíná pomístní název Šanečky zapsaný v katastrální mapě a pohyb několika hledačů šancí již v minulosti. Samotné místo pravděpodobných šancí se nachází na vrcholku samostatného kopce na levé straně říčky Lomné. Tento kopec je jakoby sevřen a obtékán ze západu bezejmenným potokem pramenícím pod vrcholem Koubové (981 m.n.m.) a na východě bezejmenným potokem pramenícím pod Malou Kykulou (788 m.n.m.). Vrchol kopce, na němž se lokalita šancí patrně nacházela, je chráněn prudkými svahy ke všem třem zmíněným vodotečím. Na vrcholu se však do dnešních dob ze šancí nic nedochovalo. Terénní anomálie jsou tak setřelé, že jen strategicky velmi výhodné místo a větší množství kamení může upomínat na nějaký objekt. Ten mohl mít dle tvaru vrcholu kruhový až čtvercový půdorys se zaoblenými nárožími. Od vrcholku vede směrem na sever mírně klesající hřeben 550 m dlouhý až do sedla pod Malou Kykulu. Hřeben je 4 – 5 m široký a jeho svahy opět prudce klesají k bezejmenným potokům na západě a východě. Tento úzký, mírně stoupající, ale prudkými svahy dobře chráněný přístupový…  číst dále
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 8.5. 2006
historie

Historie šancí v Dolní Lomné

Předpoklad vzniku této drobné pevnůstky spadá do období počátku třicetileté války, snad někdy okolo roku 1626, kdy vznikly tzv. Staré šance, nejpozději však k roku 1645, kdy byla vybudována menší pevnost „Hertiawa“ – Hrčava. Její trvání však nepřekročilo konec 17. století, neboť francouzský maršál Sébestien le Prestre de Vabaun již s jejich obnovou ve svém plánu nepočítal.

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 8.5. 2006

Půdorys místa

šance Dolní Lomná, lokalizase pevnůstky v současné KN mapě
© Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)
Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 Návsí
 šance Studeničné
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
 šance Dolina
 Písek
 Staré šance
 šance Bařiny
 evangelický kostel
 Karpentná
 šance na Kempě
 Morávka
 šance Hrčava
 zvonička u Polků
 Sušanské šance
 Bílý Kříž
 zvonička
 šance Na Hrádku
 kostel sv. Kateřiny
 šance Džolek
 šance na Obidové
 kostel sv. Mikuláše
 Vendryně
 Vendryně - vápenka
 kostel Božího Těla
 Hartisov
 Třinec
 Dolní Líštná
 Travné, Travný
 Pražmo
 Prochaskova vila
 evangelický kostel
 Velká Čantoryje
 Raškovice
 Hnojník
 Baranská skála
 Šorštýn
 Dobratice
 klauz Čurábka
Základní informace místa
ID místa: 3827
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.5.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama