
Místo zaniklé drobné pevnůstky – tak zvaných šancí - na katastru Dolní Lomné.
Na existenci pevnůstky odkazuje nejen historická písemná zpráva z konce 17. století, ale i pomístní název v současné katastrální mapě, který toto místo označuje jako „Šaněčki“ – tedy malé šance – které prokazuje přítomnost malé obranné tvrze s vazbou na další rozptýlené malé šance (Hrčava, Bařiny, atp.) i velké šance v Mostech u Jablunkova.
Spolu s ostatními pohraničními pevnůstkami v této oblasti byly součástí důmyslného řetězce pro ochranu před vpády z Uher a Polska.
Místo, kde se nacházely písemně doložené šance v Dolní Lomné, se nám spolu s regionálním badatelem J. Tichánkem podařilo pravděpodobně nalézt v západní části od centra obce Dolní Lomná, 2 km západně vzdušnou čarou od rozcestí Dolní Lomná-most. Právě na toto místo upomíná pomístní název Šanečky zapsaný v katastrální mapě a pohyb několika hledačů šancí již v minulosti. Samotné místo pravděpodobných šancí se nachází na vrcholku samostatného kopce na levé straně říčky Lomné. Tento kopec je jakoby sevřen a obtékán ze západu bezejmenným potokem pramenícím pod vrcholem Koubové (981 m.n.m.) a na východě bezejmenným potokem pramenícím pod Malou Kykulou (788 m.n.m.). Vrchol kopce, na němž se lokalita šancí patrně nacházela, je chráněn prudkými svahy ke všem třem zmíněným vodotečím. Na vrcholu se však do dnešních dob ze šancí nic nedochovalo. Terénní anomálie jsou tak setřelé, že jen strategicky velmi výhodné místo a větší množství kamení může upomínat na nějaký objekt. Ten mohl mít dle tvaru vrcholu kruhový až čtvercový půdorys se zaoblenými nárožími. Od vrcholku vede směrem na sever mírně klesající hřeben 550 m dlouhý až do sedla pod Malou Kykulu. Hřeben je 4 – 5 m široký a jeho svahy opět prudce klesají k bezejmenným potokům na západě a východě. Tento úzký, mírně stoupající, ale prudkými svahy dobře chráněný přístupový hřeben by byl ideální pro přístup k lokalitě typu šance. Hlavně pro dojezd s děly a podobně. Lokalitu nelze zcela potvrdit, hovoří pro ni však strategicky dokonalá poloha, přístup, větší množství kamenů na vrcholu, ale hlavně onen název Šanečky v katastrální mapě.
Na závěr upozorňuji, že na místě samém není žádný náznak po původní pevnosti. Místo samotné však stojí za návštěvu už jen pro svou velmi výhodnou polohu a krásnou přírodu kolem.
Její trvání však nepřekročilo konec 17. století, neboť francouzský maršál Sébestien le Prestre de Vabaun již s jejich obnovou ve svém plánu nepočítal..