Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.
Vendryně
Celkový pohled na průčelí a vstupní verandu budovy
© Miroslav BITTER 12/2005
Slezská obec Vendryně poblíže Třince leží na pravém břehu Olše, při cestě z Těšína do Jablunkova. Historie obce a doposud otázkami zahalená existence zdejšího šlechtického sídla je spjata s významným rodem pánů Borků z Roztropic. Právě v souvislosti s Borky z Roztropic a jejich výběru Vendryrě jako svého rodového sídla se váže výstavba většího panského dvora – folwarku - a v jeho rámci se předpokládá existence či výstavba pohodlného panského sídla – snad charakteru menšího renesančního zámečku. Je však jisté, že Borkové toto své sídlo vystavěli na místě či základě staršího sídla, snad tvrze. Panské sídlo – zámeček – mělo snad charakter přízemní obdélné stavby se vstupní verandou a klenutým interiérem. O dalším vnějším vzhledu se můžeme jen dohadovat. Existence možného sídla Borků z Roztropic byla širší veřejnosti známá delší dobu, mnohá literatura sice zámek ve Vendryni zmiňuje, ale jako zaniklý a jeho místo jako neznámé. Až naše hledání s panem J. Tichánkem a M. Bitterem v loňském roce (2005) přineslo odhalení, že sídlo pánů Borků z Roztropic stále existuje. Napomohla tomu hlavně starší pohlednice zobrazující tzv. „Folwark Adama Borka“ ze 20. let 20. století a následovně starší historické vojenské a katastrální mapy. Dle těchto map bylo zjištěno, že ona stavba, udávaná jako folwark Adama Borka nejenže existuje stále na mapách, ale průzkumem terénu byla stavba bývalého sídla nalezena. Budova sídla se nachází ve středu obce, ve svahu, asi 150 m severním směrem od vendryňského kostela sv. Kateřiny. Objekt, který původně uzavíral na jihozápadě areál dvora, dnes stojí zcela osamocen. Budovy dvora byly zcela zbořeny. Na jihu, v těsném sousedství budovy, vede novější komunikace. Budova si i přes razantní novodobé zásahy udržela podobný charakter jako měl objekt na dobové pohlednici. Přízemní obdélná budova krytá sedlovou střechou s eternitem má na jižní fasádě…  číst dále
Jan P. Štěpánek, 16.1. 2006
turistické

Novinkou v osudu bývalého zámku je aktivita vendryňského obecního úřadu, který se snaží získat objekt do svého vlastnictví. Obec Vendryně si patrně po zveřejnění publikace v níž tento bývalý zámecký objekt figuruje uvědomila, že ze "zámečku" může udělat velké turistické lákadlo. Jak v denním tisku mluvčí obecního úřadu poznamenal, je cílem Vendryně z tohoto objektu udělat muzeum, které by představilo nejen osudy obce a okolí, ale i osudy samotného rodu Borků z Roztropic.

Jan P. Štěpánek, 29.5. 2006
MS Deník

historie

První zmínka o vsi Vendryni se objevuje v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Ves byla na počátku 14. století knížecím majetkem (Piastovců) a později se stala alodním statkem a těšínská knížata dávala Vendryni do dědičného vlastnictví nebo dočasné držby různým šlechtickým rodům. V roce 1426, listem daným 18. února, ji těšínský kníže Boleslav I. daroval Alešovi z Orlího. Starší literatura jej mylně spojovala s naší Orlovou. Doma se nezdržoval, neboť v té době náležel k početné skupině husitských bojovníků, kteří šířili husitské náboženské ideje se zbraní v ruce z Čech do sousedních zemí. V červnu 1440 byl Alšík z Orlího již po smrti. Poté připadla ves, ve které se připomíná fojtství, opět těšínským Piastovcům. Knížata Vladislav a Přemysl 11. října 1440 prodali ves a statek Vendryni za 450 kop českých grošů příteli zemřelého Alše z Orlího – Jakoubkovi z Březovic a na Velké…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 16.1. 2006
Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kol.)

Půdorys místa

Sídlo Borků z Roztropic na současné KN mapě
© Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J.Tichánek a kolektiv, 2006)

Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 Vendryně - vápenka
 kostel sv. Kateřiny
 Karpentná
 evangelický kostel
 Dolní Líštná
 kostel sv. Mikuláše
 Třinec
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
 Konská
 Velká Čantoryje
 kostel Božího Těla
 Ropice
 Návsí
 Střítež
 městská střelnice
 kostel sv. Michala
 radnice
 kostel sv. Kříže
 radnice
 studna tří bratří
 synagoga
 městské hradby
 Vělopolí
 Cieszyn
 Brandýs
 evangelický kostel
 kostel sv. Mikuláše
 Cieszyn
 Horní Žukov
 Hnojník
 šance Dolní Lomná
 Písek
 evangelický kostel
 Prochaskova vila
 Třanovice
 šance na Kempě
 šance Na Hrádku
 Chotěbuz
 zvonička u Polků
 Stanislavice
 Rybí dům
 Hradiště
 Sušanské šance
 Morávka
 Podobora
 Bukovec
 kostel sv. Vavřince
 Kostelec
 šance Džolek
 klauz Vlaské
 šance na Obidové
Základní informace místa
ID místa: 3652
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 29.5.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama