Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na průčelí a vstupní verandu budovy
© Miroslav BITTER 12/2005
Slezská obec Vendryně poblíže Třince leží na pravém břehu Olše, při cestě z Těšína do Jablunkova. Historie obce a doposud otázkami zahalená existence zdejšího šlechtického sídla je spjata s významným rodem pánů Borků z Roztropic. Právě v souvislosti s Borky z Roztropic a jejich výběru Vendryrě jako svého rodového sídla se váže výstavba většího panského dvora – folwarku - a v jeho rámci se předpokládá existence či výstavba pohodlného panského sídla – snad charakteru menšího renesančního zámečku. Je však jisté, že Borkové toto své sídlo vystavěli na místě či základě staršího sídla, snad tvrze. Panské sídlo – zámeček – mělo snad charakter přízemní obdélné stavby se vstupní verandou a klenutým interiérem. O dalším vnějším vzhledu se můžeme jen dohadovat. Existence možného sídla Borků z Roztropic byla širší veřejnosti známá delší dobu, mnohá literatura sice zámek ve Vendryni zmiňuje, ale jako zaniklý a jeho místo jako neznámé. Až naše hledání s panem J. Tichánkem a M. Bitterem v loňském roce (2005) přineslo odhalení, že sídlo pánů Borků z Roztropic stále existuje. Napomohla tomu hlavně starší pohlednice zobrazující tzv. „Folwark Adama Borka“ ze 20. let 20. století a následovně starší historické vojenské a katastrální mapy. Dle těchto map bylo zjištěno, že ona stavba, udávaná jako folwark Adama Borka nejenže existuje stále na mapách, ale průzkumem terénu byla stavba bývalého sídla nalezena. Budova sídla se nachází ve středu obce, ve svahu, asi 150 m severním směrem od vendryňského kostela sv. Kateřiny. Objekt, který původně uzavíral na jihozápadě areál dvora, dnes stojí zcela osamocen. Budovy dvora byly zcela zbořeny. Na jihu, v těsném sousedství budovy, vede novější komunikace. Budova si i přes razantní novodobé zásahy udržela podobný charakter jako měl objekt na dobové pohlednici. Přízemní obdélná budova krytá sedlovou střechou s eternitem má na jižní fasádě…  číst dále
Jan P. Štěpánek, 16.1. 2006
turistické

Novinkou v osudu bývalého zámku je aktivita vendryňského obecního úřadu, který se snaží získat objekt do svého vlastnictví. Obec Vendryně si patrně po zveřejnění publikace v níž tento bývalý zámecký objekt figuruje uvědomila, že ze "zámečku" může udělat velké turistické lákadlo. Jak v denním tisku mluvčí obecního úřadu poznamenal, je cílem Vendryně z tohoto objektu udělat muzeum, které by představilo nejen osudy obce a okolí, ale i osudy samotného rodu Borků z Roztropic.

Jan P. Štěpánek, MS Deník, 29.5. 2006

historie

První zmínka o vsi Vendryni se objevuje v soupisu desátků biskupství vratislavského z roku 1305. Ves byla na počátku 14. století knížecím majetkem (Piastovců) a později se stala alodním statkem a těšínská knížata dávala Vendryni do dědičného vlastnictví nebo dočasné držby různým šlechtickým rodům. V roce 1426, listem daným 18. února, ji těšínský kníže Boleslav I. daroval Alešovi z Orlího. Starší literatura jej mylně spojovala s naší Orlovou. Doma se nezdržoval, neboť v té době náležel k početné skupině husitských bojovníků, kteří šířili husitské náboženské ideje se zbraní v ruce z Čech do sousedních zemí. V červnu 1440 byl Alšík z Orlího již po smrti. Poté připadla ves, ve které se připomíná fojtství, opět těšínským Piastovcům. Knížata Vladislav a Přemysl 11. října 1440 prodali ves a statek Vendryni za 450 kop českých grošů příteli zemřelého Alše z Orlího – Jakoubkovi z Březovic a na Velké…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kol.), 16.1. 2006

Půdorys místa

Sídlo Borků z Roztropic na současné KN mapě
© Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J.Tichánek a kolektiv, 2006)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 Vendryně - vápenka
 kostel sv. Kateřiny
 Karpentná
 evangelický kostel
 Dolní Líštná
 kostel sv. Mikuláše
 Třinec
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
 Konská
 Velká Čantoryje
 kostel Božího Těla
 Ropice
 Návsí
 Střítež
 Městská střelnice
 kostel sv. Michala
 radnice
 kostel sv. Kříže
 studna tří bratří
 synagoga
 městské hradby
 Vělopolí
 Těšín
 Brandýs
 evangelický kostel
 kostel sv. Mikuláše
 Těšín
 Horní Žukov
 Hnojník
 šance Dolní Lomná
 Písek
 evangelický kostel
 Třanovice
 Prochaskova vila
 šance na Kempě
 šance Na Hrádku
 Chotěbuz
 zvonička u Polků
 Stanislavice
 Rybí dům
 Hradiště
 Podobora
 Sušanské šance
 Morávka
 kostel sv. Vavřince
 Kostelec
 šance Džolek
 šance na Obidové
Základní informace místa
ID místa: 3652
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 29.5.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama