© Milan Caha 09/2025
Hojná Voda (německy Heilbrunn) je poprvé uváděna roku 1553. Tehdy Vilém z Rožmberka přivedl 26 osadníků, kteří zde založili osadu Vilémova Hora. Další zmínka o osadě pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen. Dnešní název Hojná (ve symslu "hojivá") Voda vymyslel František Palacký v polovině 19.století. V roce 1840 se do obce přistěhovalo mnoho protestantů z německého Hannoveru a Braunschweigu. Roku 1938 měla obec více než 600 obyvatel, z toho 15 Čechů. Po válce, ze které se navrátila velká část mužů bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v roce 1949 se obec octla v zakázaném hraničním pásmu. Po roce 1989 v ní žilo okolo třicítky obyvatel. Veřejnou dopravou je obec dostupná z Horní Stropnice nebo Nových Hradů.
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
|
Přihlášení |
