
Vznik známého Tolerančního kostela ve Velké Lhotě souvisí s osobou císaře Josefa II., který vydal roku 1781 tzv. Toleranční patent, jež povoluje a zrovnoprávňuje protestantská (evangelická) vyznání s vyznáním katolickým. Již následující rok 1782 byl na Velké (tehdy Hrubé) Lhotě ustanoven evangelický sbor, jehož první mše se konaly ve stodole Jiřího Fabiána. I přes tíživou situaci si zdejší evangelíci vystavěli dřevěný kostel. První bohoslužba se v novostavbě kostela konala roku 1783. Ten měl podobu větší dřevěné obdélné patrové stavby ze smrkových trámů s mansardovou střechou pokrytou šindelem. Ze dvou stran lemuje kostel tzv. sobota – krytá podsíň. Tak jako všechny toleranční kostely dané doby byl interiér i toho velkolhoteckého velmi skromný, bez soch, obrazů. Lavice byly soustředěny kolem oválného stolu a jediným výraznějším zdobením jsou švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě… číst dále