Ústřední skalisko od severovýchodu
© Jan P. Štěpánek 07/2007
Vrchol Klenova je tvořen výrazným skalnatým vrcholem s mohutnými skalními bloky, které vznikly puklinovým zvětráváním hřebenové lavice magurského flyše. V jeho nejvyšším bodě se nalézá největší a nejvýraznější skalní suk, nazývaný lidově „Havránka“. Toto skalisko o rozměrech cca 13 x 9 m s výškou asi 6 m tvořilo ústřední bod celého hradu. Na skále jsou stopy po umělých zásecích pro zakotvení konců trámů dřevěné konstrukce a také základové žlaby pro uložení spodního věnce srubové stavby. Tou byla pravděpodobně menší strážní věž, jež tvořila zároveň centrální objekt celého hradu. Podobné stopy po zakotvení trámů se nacházejí i na okolních skaliscích. Z toho lze usuzovat, že drobné srubové stavby se nacházely i v těsné blízkosti věže, při úpatí hlavní skály. Možnou menší strážnici lze předpokládat i na výraznějším skalisku na jihovýchodě, odkud šlo snadno kontrolovat přístupovou cestu v sedle mezi kopcem Klenov a vrcholkem Štípa… číst dále
Písemně není hrad na Klenově nikterak přímo doložen. Oblasti Klenova se však týkají pravděpodobně dvě písemné zprávy, pocházející z konce 13. století a počátku století 14. První z nich je listina z roku 1297, kde je zaznamenáno, že jistý Protiva z Doubravice blíže neurčené statky, které získal od krále a ležící po obou březích řeky Bečvy („Beyc“) daroval templářskému mistru Ekkovi. Druhou zprávou a rozhodně zajímavější je druhá listina z roku 1308 v níž se píše, že Vok z Kravař potvrzuje, že přijal od mistra templářů Ekka do nájmu na 31 let následující statky: „oppidum Setteinz cum castro Vreuntspergk“ (tedy městečko Vsetín s hradem Freundsberkem). Vezmeme-li v úvahu, že „oppidum Setteinz“ můžeme snadno ztotožnit s dnešním městem Vsetínem, pak nelze ani vyloučit, že onen „castrum Vreuntspergk“ by mohl být identický s opevněným strážním hrádkem na vrcholu Klenova. Časově by této teorii odpovídaly i archeologické… číst dále
|
Přihlášení |
