
Na území současného dvojměstí Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou se vedle sebe v bezprostřední blízkosti stýkaly hranice dvou typů panství - alodního, čili dědičného, a lenního v majetku olomouckého biskupství (později arcibiskupství). Původním střediskem oné lenní, neboli manské části, i alodní části bývala nejprve tvrz v nedalekých Arnoltovicích. Později, bylo centrum přeneseno do nově vystavěného renesančního zámku v samotném Valašském Meziříčí. Jednotliví majitelé však vždy drželi jak alodní, tak i lenní část panství. Tato společná držba zanikla až v roce 1706 smrtí Maxmiliána Antonína ze Žerotína. Manskou část získal jeho mladší bratr Jan Jáchym, dědičnou Karel Jindřich. Za této situace bylo nutné vytvořit nové sídlo správy manské části panství. Nejprve tato správa sídlila v domě č.p. 16. Na krátkou dobu se obě části panství spojily v létech 1779 -1808. Po smrti Ludvíka Antonína ze Žerotína v roce 1808 zdědila jeho… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.