Památník na rodiště olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera

Hrachovec u Valašského Meziříčí
Památník na rodné místo knížete arcibiskupa olomouckého Františka Salomona Bauera (1841 - 1915).
Hlavní obrázek místa
Přední strana stély
© Jan P. Štěpánek 06/2006
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
V obci Hrachovec, vzdáleném pouze 2 km od centra Valašského Meziříčí, se v okrajové severozápadní části obce, skrytý větší pozornosti, skrývá poměrně cenný a významný turistický cíl. Nachází se zde památník upomínající na zdejší rodný dům významného rodáka, knížete arcibiskupa olomouckého Františka Saleského Bauera (1841 - 1915). Právě nedaleko tohoto památníku se nacházel mlýn, na němž se pozdější arcibiskup narodil svým rodičům Františku Bauerovi ze Šenova a Anně Pekárkové z Lešné. Památník je tvořen vysokou stélou ukončenou křížem. Na stěnách stély je reliéf arcibiskupových rodičů, plastika samotného arcibiskupa a informace o zdejším rodákovi.
Jan P. Štěpánek, 24.6. 2006
historie

František Salomon (Saleský) Bauer (1904 – 1915)

Narodil se 26. 1. 1841 ve mlýně v Hrachovci u Valašského Meziříčí. Byl synem Františka Bauera, rodem ze Šenova, matka Anna roz. Pekárková z Lešné. Učený, moudrý, prosadil jednotný katechismus. Zakládal charitní ústavy a svépomocné fondy, stavěl dělnické domky. Roku 1912 korunoval milostnou sochu P. Marie Svatohostýnské, pozvedl i lesní těžbu, byl povýšen na kardinála, 24 měst a vesnic jej jmenovalo čestným občanem. 10 spolků pak čestným členem. Zúčastňoval se všech velehradských sjezdů a zanechal i četné stavební památky. Studia gymnasijní konal u Piaristů v Kroměříži, kde velmi dobře prospíval a také roku 1859 maturoval. Po skončení studií vstoupil do kněžského semináře v Olomouci, kde byl 19. července 1863 vysvěcen na kněze. Prvním jeho působištěm byl Vyškov. Na doktora bohosloví promován 30. června 1869 a týž den zvolen děkanem fakulty. 30. dubna 1882 byl jmenován biskupem brněnským. 19. června 1904 byl jmenován…  číst dále

Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), Jan P. Štěpánek, 24.6. 2006

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

Cykloturistické mapy, Kartografie

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie
Zlínský kraj,  Vsetín  (VS),

Místa v okolí

1.9 km 
 dům U apoštolů
1.9 km 
 radnice
2.2 km 
 evangelický kostel
2.3 km 
 Krásno nad Bečvou
3.5 km 
 Arnoltovice
4.1 km 
 Jarcová
5.4 km 
 Příluky
5.5 km 
 Bystřička
6.0 km 
 Prameny Zrzávky
6.7 km 
 Vystrkov
6.9 km 
 Klenov
6.9 km 
 Hodslavice
7.1 km 
 Beessova kaple
7.2 km 
 Perná
7.2 km 
 Lešná
7.4 km 
 Choryně
7.5 km 
 staré fojtství
7.6 km 
 kostel sv. Ondřeje
7.6 km 
 Branky
7.6 km 
 Branky
7.7 km 
 Branky
8.5 km 
 kaple Pod Spinou
8.7 km 
 Hodslavice
9.1 km 
 Rožnov
9.6 km 
 Požaha
9.7 km 
 Pržno
10.1 km 
 hroby portášů
10.1 km 
 větrný mlýn
10.2 km 
 Kladeruby
10.3 km 
 Fassmannova vila
10.4 km 
 kostel Všech svatých
10.5 km 
 Hradišťko
10.6 km 
 Čertův mlýn
11.2 km 
 Podolí
11.2 km 
 Hustopeče nad Bečvou
11.5 km 
 Jurkovičova rozhledna
11.7 km 
 Arenda
11.9 km 
 kamenný pranýř
11.9 km 
 Starý Jičín
12.0 km 
 kostel sv. Václava
12.3 km 
 Loučka
12.4 km 
 Starý Jičín
12.8 km 
 žilinský vodní jez
12.8 km 
 evangelický kostel
13.0 km 
 Věruška
13.0 km 
 Hradiště
13.1 km 
 Kelč
13.2 km 
 Czeicznerova vila
13.4 km 
 Nový Jičín
13.5 km 
 Laudonův dům
13.5 km 
 radnice
13.6 km 
 Stará pošta
13.6 km 
 městské hradby
14.1 km 
 nová radnice
14.1 km 
 stará radnice
14.2 km 
 Maštaliska
14.2 km 
 Vsetín
14.3 km 
 Rajnochovice
14.6 km 
 kaple sv. Anny
14.6 km 
 Polouvsí
14.9 km 
 svobodný dvůr
15.0 km 
 Panská vyhlídka
15.0 km 
 Skalička
15.2 km 
 Jurův kámen
15.3 km 
 Skalička
15.3 km 
 kostel sv. Kateřiny
15.4 km 
 Národní sad
15.4 km 
 Rybí
15.5 km 
 evangelický kostel
15.5 km 
 Šipka
15.5 km 
 kaple sv. Floriána
15.5 km 
 Nový Šaumburk
15.7 km 
 Expozice figurín
15.7 km 
 Muzeum Šipka
15.7 km 
 městské opevnění
15.7 km 
 Šaumburk
15.8 km 
 Muzeum Zdeňka Buriana
15.8 km 
 Kubartova kaple
15.8 km 
 kašna
15.8 km 
 Hošťálková
15.8 km 
 Štramberk – MPZ
15.8 km 
 Štramberk
15.9 km 
 Kamenárka
16.0 km 
 Špičky
16.2 km 
 Váňův kámen
16.3 km 
 rozhledna Bílá hora
16.5 km 
 muzeum Fojtství
16.6 km 
 hrobka rodu Rašků
16.6 km 
 hrobka rodu Šustalů
17.1 km 
 Katolický dům
17.1 km 
 socha T.G.Masaryka
17.1 km 
 Zemanství
17.1 km 
 Raškův kámen
17.1 km 
 Šostýn
17.2 km 
 Husova lípa
17.3 km 
 mlýn Strážka
17.4 km 
 Lašské muzeum
17.5 km 
 Ringhofferova vila
17.5 km 
 Bezručova vyhlídka
18.1 km 
 vila Machů
18.5 km 
 Travertinová kaskáda
18.9 km 
 kostel sv. Jiří
19.1 km 
 kostel Všech svatých
Základní informace místa
ID místa: 4341
Typ místa: pomník, památník
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 25.6.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

pomník obětem katastrofy na dole Döllinger

pomník obětem katastrofy na dole Döllinger

Dne 10. 2. 1879 došlo v důsledku zanedbání zásad bezpečnosti těžby na dole Döllinger severně od Duchcova k průvalu teplických léčivých vod, při kterém zahynulo 21 horníků. Jejich pomník stojí v jižní části starého městského hřbitova.
Ústecký kraj  Teplice 
Masarykova vyhlídka

Masarykova vyhlídka

Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.

Liberecký kraj  Semily 
pomník obětem světových válek

pomník obětem světových válek

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.
Středočeský kraj  Praha-západ 
Bílá hora

Bílá hora

Pomník památné bitvy na Bílé hoře 8.11. 1620, kde došlo k rozhodujícímu střetnutí České války. Česká královská armáda byla v hodinovém střetu zcela rozbita spojenými vojsky císaře Ferdinanda II. Habsburského a Katolické ligy. Porážka českých vojsk znamenala likvidaci stavovského povstání.
Hl.m.Praha  Hl.m.Praha 

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama