Celkový pohled na dvůr s budovou mladší branovické tvrze od jihu
© Filip Matoušek 07/2003
Mladší branovická tvrz se dodnes dochovala v areálu poplužního dvora, asi 3,5 km východně od Týna nad Vltavou. Východní část dnešního dvora totiž obsahuje stavby původního šlechtického sídla z počátku 16. století. Velmi zajímavé jsou i pozůstaky ohradní renesanční zdi původní zahrady s branou a nárožními věžičkami.
Nejstarší historickou zprávu o Branovicích z roku 1396 lze pravděpodobně spojovat se starou tvrzí. Další písemné zmínky máme k dispozici z let 1535, kdy se uvádí na Branovicích Albrecht Býšovec z Býšova, a z roku 1571, kdy od něho získala zdejší dvůr Kristýna Čabelická z Čejkov a spojila jej s vltavotýnským panstvím jejího manžela Prokopa Čabelického ze Soutic. ...Jejich syn Ferdinand pak roku 1600 zapsal své manželce na Branovicích věno ve výši 5000 kop grošů. Po smrti Ferdinanda a jeho ženy se majitelé zboží často střídali, až se staly roku 1672 konečně jednou z mnoha částí rozsáhlého majetku Schwarzenberků. Přesto byla však mladší branovická tvrz nadále udržována a ještě v roce 1751 ji archivář Petr Kašpar Světecký popisuje jako patrovou kamennou budovu s klenbami a malovanými stropy v patře. Východní část současného obdélného branovického dvora je tedy dochovanou ukázkou rezidenčního sídla z první poloviny 16. století. K ohradní zdi přilehá na severozápadě dvoukřídlá hospodářská budova, na jižní straně pak nacházíme jednoduchý obytný objekt, vedle něhož se dochovala původní hlavní vstupní brána s obloučkovou atikou. Po roce 1600 vznikla na jižní straně zajímavá renesanční zahrada, uzavřená ohradní zdí se sgrafitovou výzdobou a nárožními věžičkami a přístupná od jihu bosovanou branou. Z původní budovy renesanční tvrze se dochovala přibližně polovina, upravená na barokní sýpku a novodobě dostavovaná. Celek tvrze, dvora a přilehlé zahrady dodnes představuje zajímavý příklad nadprůměrného a pohodlného šlechtického sídla.
