Týn nad Vltavou

únikové cesty) nebo těžba dosud neurčeného nerostu. Hlavní trasa je dlouhá přes 160 m (prochází se tam a zpátky, tedy cca 320 m), a odbočuje z ní řada slepých chodeb. Její součástí jsou dvě studny a uměle vzniklé jezírko. Prohlídková trasa začíná ve sklepení pod budovou zámku, max. 10 osob ve skupině. Nevhodné pro osoby trpící strachem ze stísněných prostor..

1432 patřila polovina Týna Oldřichovi z Rožmberka a druhá rodu ze Sobětic. R. 1601 bylo panství královskou komorou pronajato městu. Roku 1620 daroval panství Ferdinand II. pražskému arcibiskupství (v l. 1627 - 48 si město panství pronajalo). Ve městě byl nejdříve opevněný biskupský dvorec (snad již 10. stol.), později hrad (r. 1645 vyhořel). Někdejší arcibiskupský zámek byl vystavěn na náměstí, na místě tří měšťanských domů v l. 1695 - 1699, podle návrhu italského stavitele Antonia de Allfieri. Zajímavostí je labyrint středověkých podzemních chodeb pod zámkem, podle nálezů vytesaných ve skalnatém podloží patrně v 15. stol. Zámecká dvoupatrová barokní budova sloužila jako rezidence při příležitostných návštěvách pražských arcibiskupů a obydlí úředníků panství. V polovině 18. století existovala za zámkem hodnotná zahrada. R. 1796 zámek vyhořel, ještě téhož roku byl obnoven. Z této doby pochází vstupní portál zámku. Zámek později sloužil jako škola, v l. 1944 - 1955 se sem přestěhovalo Městské muzeum. Po 2. sv. válce bylo v přízemí sídlo MNV, v patře Městské muzeum. V současnosti muzeum s knihovnou a archivem využívá celou budovu..