© Pavel Zany Komárek 15/8/2004
Nevelký hrad na pravidelném čtverhranném půdorysu založil někdy kolem poloviny 13. století panovník, první zmínka pochází z roku 1282, kdy jej v zástavě drželi bratři Pruschenkové ze Stettenberka. V roce 1334 jek Karel IV. vyplatil a ve svém návrhu zákoníku Majestas Carolina jej zařadil mezi podmínečně zcizitelné hrady. Přesto jej přesně o sto let později císař Zikmund zastavil Oldřichovi z Rožmberka, v dalších letech se majitelé často střídali, proto se není čemu divit, že hrad postupně pustnul a někdy je dokonce uváděn jako tvrz. V 60. a 70. letech 15. století byl přesto přestavěn, stavěl zde i Vojtěch z Pernštejna po roce 1527.
Stavělo se zde i po roce 1551, kdy jej získal Ondřej Ungnad ze Suneku, který zahájil rozsáhlou renesanční přestavbu. Roku 1562 zástavu král Ferdinand vykoupil a vzápětí postoupil Hlubokou s Protivínem dědičně Jáchymovi z Hradce, jehož tragická smrt ve vlnách o tři roky později kupodivu stavební ruch na Protivíně nezastavila. Na počátku 17. století získali Protivín Vratislavové z Mitrovic, od roku 1679 jej drželi Trauttmansdorffové a od roku 1711 Schwarzenbergové. O tři roky později zámek vyhořel, což si vyžádalo další vrcholně barokní přestavbu, počátkem 19. století následovaly ještě klasicistní úpravy.
Schwarzenbergům patřil Protivín až do zestátnění roku 1948. Od roku 1949 sloužil školským účelům (nejprve zde byla škola, poté záchytný dětský ústav a do roku 1979 dětský výchovný ústav), později byl zámek využíván k rekreaci. Po roce 1989 byl majetkem městské části Praha 4, které jej po roce 2000 pro nedostatek finančních prostředků prodala. Od té doby zámek vystřídal několik majitelů. Posledním z nich je od roku 2021 investiční skupina IC Group, která jej plánuje do roku 2023 zrenovovat a částečně zpřístupnit veřejnosti
popisV severozápadním koutě nádvoří snad mohla volně stát okrouhlá věž. Nejspíše v rámci pozdně gotické přestavby vzniklo západní křídlo a nějaká zástavba se dá předpokládat i na východě. V té době vznikla i čtverhranná věž vystupující ze severovýchodního nároží hradu. Renesanční přestavba zvýšila budovy o druhé patro, renesanční zdivo bylo rozpoznáno v interiéru severního křídla, ze stejného období pochází i nádvorní trakt východního křídla. Snad v západním křídle byl velký renesanční sál zmiňovaný prameny. Dílem barokní přestavby je zbývající hmota východního křídla předsazená před gotickou obvodovou hradbu, barokní je také dnešní vzhled zámeckých fasád..
