Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.
Týn nad Vltavou byl odedávna důležitým uzlem při přepravě rakouské soli do Čech. V roce 1593 byla ve čtvrti Podskalí vybudována pozdně renesanční solnice. Rozsáhlý dům na pravém břehu Vltavy byl patrový, vlezlo se do něj až 12 000 beček soli. Starou solnici bohužel v Týně nenajdete, byla zbořena v prvé polovině 20. století. Zhruba po sto letech, v roce 1708, byla na protějším břehu Vltavy postavena nová – barokní solnice. Jejím autorem je snad italský stavitel Antonio de Alfieri. Svému původnímu účelu sloužila do roku 1830. Poté ji koupil budějovický loďmistr Vojtěch Lanna a využil ji jako loděnici. Jeho syn budovu později daroval chudinské nadaci. V nové solnici byla po prvé světové válce obnovena loděnice, lodě zde stavěli týnští podnikatelé bratři Šílení. V současné době je budova nevyužitá a (v létě 2009) na prodej. Na její fasádě se dochovaly zajímavé nástěnné malby.
Milan Caha, 9.7. 2009
