
Týn nad Vltavou byl odedávna důležitým uzlem při přepravě rakouské soli do Čech. V roce 1593 byla ve čtvrti Podskalí vybudována pozdně renesanční solnice. Rozsáhlý dům na pravém břehu Vltavy byl patrový, vlezlo se do něj až 12 000 beček soli. Starou solnici bohužel v Týně nenajdete, byla zbořena v prvé polovině 20. století. Zhruba po sto letech, v roce 1708, byla na protějším břehu Vltavy postavena nová – barokní solnice. Jejím autorem je snad italský stavitel Antonio de Alfieri. Svému původnímu účelu sloužila do roku 1830. Poté ji koupil budějovický loďmistr Vojtěch Lanna a využil ji jako loděnici. Jeho syn budovu později daroval chudinské nadaci. V nové solnici byla po prvé světové válce obnovena loděnice, lodě zde stavěli týnští podnikatelé bratři Šílení. V současné době je budova nevyužitá a (v létě 2009) na prodej. Na její fasádě se dochovaly zajímavé nástěnné malby.