kostel sv. Jakuba

V roce 1569 byl kostel zasvěcen sv. Jakubu Většímu, původním patronem kostela však byl sv. Christofor. V roce 1702 byla přistavěna kaple sv. Barbory, jejíž součástí byla i podzemní krypta pro významné hodnostáře. Na popud Marie Terezie byl chrám v roce 1753 upraven na barokní. Kaple sv. Josefa byla přistavěna v roce 1759 a v roce 1763 byly ukončeny rozsáhlé úpravy kostela. Před vstupem do sakristie je původní freska z poloviny 16. století. Tato freska představuje Umučení Páně a znaky pánu z Úšavy a rodu Cabelických. Vchod do jejich rodinné hrobky byl původně pod touto freskou, měl tesaný kamenný náhrobek a dnes je přemístěn pod chrámovou kruchtou. V 80. letech 18. století bylo díky Josefínským reformám ukončeno pohřbívání v okolí kostela a hřbitov byl zrušen na počátku 19. stol. Pozůstatky hřbitova jsou patrné u terasové zdi pod kostelem. Hřbitovní vchod původně strážila Socha Panny Marie, která je před kaplí sv. Barbor. Sochy u schodiště znázorňují sv. Františka Xaverského a sv. Norberta. Uvnitř kostela je dochován původní barokní mobiliář. Jezuitský malíř Ignác Raab vytvořil hlavní oltářní obraz. Křtitelnice s plastikami Marnotratného syna a Máří Magdalény, kazatelna a další výzdoba je pak dílem jeho řádového bratra Süsmayera..