Starší žimutická tvrz pochází z 2. poloviny 13. století. V r. 1508 při prodeji vsi připomínána jako pustá. Z tvrze zachovány terénní náznaky. Tvrziště volně přístupné.
Hlavní obrázek místa
pohled na tvrziště od kostela sv. Martina
© Jaroslav Špiroch, 05/2018
Žimutice jsou prvně připomínány r. 1261. V současnosti leží asi 8 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou na silnici II/147 vedoucí do Veselí nad Lužnicí. Obec se nyní skládá z 8 místních částí, tvořících tři nesouvislé územní celky. Samotné Žimutice mají asi 250 obyvatel, celá obec asi 600. Oblastí neprocházejí žádné turisticky značené stezky ani železniční trať.
1.10. 2017
popis

Tvrz stávala na břehu Žimutického rybníka v severovýchodní části vsi, severovýchodně od kostela sv. Martina a východně od poplužního dvora. Její stavební podoba není známa, neboť z ní zůstalo dochováno pouze oválné tvrziště porušené výstavbou sádek. Jeho opevnění tvořil vnitřní vodní příkop dochovaný v podobě jazykovitých výběžků rybníka, napájeného potokem zvaným Židova strouha, severovýchodně a jihozápadně od jádra a dále vnější příkop, z něhož tu zůstala severní část. Na jaře r. 2008 byly při čištění rybničního dna bagry v prostoru tvrziště nalezeny zlomky keramiky ze 13.-14. století.

Encyklopedie českých tvrzí, 3.díl S-Ž,, kolekt. aut.,,nakl.Argo,2005, Tvrze,hrady a zámky Českobudějovicka,D.Kovář,Historicko-vlastivědný spolek v Č.Budějovicích 2011, Jaroslav Špiroch, 1.10. 2014

historie

První přímé zprávy o vsi a tvrzi Žimutice, pův. zvané Žimuntice, pocházejí z rozmezí let 1261-1318, kdy je držel Jindřich ze Žimutic. Jeho potomci drželi statek až do 2. poloviny 15. století, kdy jej získali Kraselovští z Kraselova. Od r. 1454 vystupuje v archivních pramenech Jan ze Žimutic, řečený také Sigmundička z Kraselova (Zikmuntický z Kraselova). V domácích bojích ve 2. polovině 15. století se přidal na stranu krále Jiřího z Poděbrad a proto v r. 1468 byla tvrz přepadena vojáky Zdeňka ze Šternberka. Již v r. 1508 však koupil "Žikmuntice tvrz pustou" se statkem Jan Čábelický ze Soutic za 900 kop a připojil k sousednímu Týnu nad Vltavou. Žimutickou starší tvrz založil zřejmě Jindřich ze Žimutic během 2. poloviny 13. století.

Encyklopedie českých tvrzí, 3.díl S-Ž,, kolekt. aut.,,nakl.Argo,2005, Tvrze,hrady a zámky Českobudějovicka,D.Kovář,Historicko-vlastivědný spolek v Č.Budějovicích 2011, Jaroslav Špiroch, 1.10. 2014

Jihočeský kraj,  České Budějovice  (CB), Žimutice

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 Žimutice
 Dolní Kněžeklady
 návesní kaple
 boží muka
 Branovice
 Bzí
 kovaný kříž I.
 Branovice
 kříž II.
 boží muka
 kostel sv. Štěpána
 sousoší Kalvarie
 Hněvkovice
 boží muka
 Březnice
 boží muka
 Dolní Bukovsko
 Litoradlice
 Hvozdno
 Zálší
 nová solnice
 Týn nad Vltavou
 kostel sv. Víta
 kašna
 dům U Zlaté lodi
 radnice
 Stará pošta
 děkanství
 kostel sv. Jakuba
 Týn nad Vltavou
 dům U Modré hvězdy
 Lannův kříž
 železný most
 Radonice
 kostel sv. Vavřince
 Semenec
 kostel sv. Jiří
 Býšov
 Vysoký hrádek
 kostel sv. Prokopa
 hrobka Berchtoldů
 Katovna
 Černice
 Bechyně
 Neznašov
 dům čp. 37
 kostel sv. Matěje
 kaple sv. Rozálie
 Šternberská vodárna
 městské opevnění
 synagoga
 židovský hřbitov
 Karlův hrádek
 Švamberk
 kříž
 výklenková kaple
 návesní kaple
 fara
 kostel sv. Mikuláše
 výklenková kaplička
 Újezdec
 Horusický rybník
 kaple Kalvárie
 Libív
 Poštovský dům
 měšťanský pivovar
 nová radnice
 Talíř
 sokolovna
 děkanství
 radnice
 boží muka
 Hradec u Dobřejovic
 Weisův dům
 Radětice u Bechyně
 Dříteň
 kostel sv. Dismase
 kaple Svaté Rodiny
 kaple
 Dráchov
 Dražíč
 Baba
 Svákov
 Dobronice
 Želeč
 hřbitov
 Chvalešovice
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Víta
 Soběslav
 boží muka
 boží muka
 Údraž
 Skalice
 Borovany
 Kubatův pomník
 Lomnice nad Lužnicí
Základní informace místa
ID místa: 11886
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 1.10.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama