tvrz Žimutice

budova mohutné dvoupatrové sýpky s vjezdovou branou do dvora (není vyloučeno, že skrývá konstrukce bývalého šlechtického sídla).

© Jaroslav Špiroch, 07/2017

Pro vložení obrázku se přihlašte

Mladší tvrz stávala v areálu zachovaného dvora. Dvůr prošel mnohými přestavbami a tak rozpoznání případných konstrukcí renesančního sídla zůstává úkolem budoucího stavebně-historického průzkumu. Nápadnou připomínkou staršího původu dvora je kulisová brána s vysokým, plasticky členěným štítem. Ještě po polovině 19. století přežívalo povědomí o tom, že ve dvoře kdysi stávalo šlechtické sídlo, jak o tom svědčí např. Trajerova zmínka: "Je zde panský dvůr (bývalý zámeček)". Budova tvrze tehdy sloužila jako sýpka a není proto vyloučeno, že se její konstrukce mohly zachovat v objektu mohutné dvoupatrové sýpky, tvořící jižní stranu dvora a obrácené směrem do návsi. Stavba protáhlého, mírně lichoběžníkového půdorysu má kamenné zdivo o tloušťce 90-100 cm a celkové rozměry 38,10 x 14,20 m.

Žimutický statek osamostatnil v r. 1588 Karel Čábelický a jeho dědicům patřil až do r. 1648. Po r. 1588 byla Karlem Čábelickým založena po obnově samostatného statku v poplužním dvoře nová tvrz. Majitelé ji používali jen krátce, neboť při prodeji Žimutic v r. 1648 je připomínána jako pustá. Jan z Eckersdorfu ji však obnovil, takže ji r. 1676 tvořila kamenná přízemní budova krytá šindelem se čtyřmi světnicemi, stejným počtem komor, kuchyní a suchým sklepem. V r. 1678 získal Žimutice Jan Adolf ze Schwarzenbergu a staly se součástí větších panství. V následujícím období tvrz sloužila pouze k zajištění provozu dvora, nakonec byla využívána jako sýpka.

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

71 Písecko

76 Táborsko jih a střední Lužnice

Cykloturistické mapy, Kartografie

38 Táborsko, dolní Lužnice

40 Českobudějovicko, Hluboká nad Vltavou

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

146 Písecko. Vodňansko

148 Třeboňsko. střední Lužnice