
Mladší tvrz stávala v areálu zachovaného dvora. Dvůr prošel mnohými přestavbami a tak rozpoznání případných konstrukcí renesančního sídla zůstává úkolem budoucího stavebně-historického průzkumu. Nápadnou připomínkou staršího původu dvora je kulisová brána s vysokým, plasticky členěným štítem. Ještě po polovině 19. století přežívalo povědomí o tom, že ve dvoře kdysi stávalo šlechtické sídlo, jak o tom svědčí např. Trajerova zmínka: "Je zde panský dvůr (bývalý zámeček)". Budova tvrze tehdy sloužila jako sýpka a není proto vyloučeno, že se její konstrukce mohly zachovat v objektu mohutné dvoupatrové sýpky, tvořící jižní stranu dvora a obrácené směrem do návsi. Stavba protáhlého, mírně lichoběžníkového půdorysu má kamenné zdivo o tloušťce 90-100 cm a celkové rozměry 38,10 x 14,20 m.
Žimutický statek osamostatnil v r. 1588 Karel Čábelický a jeho dědicům patřil až do r. 1648. Po r. 1588 byla Karlem Čábelickým založena po obnově samostatného statku v poplužním dvoře nová tvrz. Majitelé ji používali jen krátce, neboť při prodeji Žimutic v r. 1648 je připomínána jako pustá. Jan z Eckersdorfu ji však obnovil, takže ji r. 1676 tvořila kamenná přízemní budova krytá šindelem se čtyřmi světnicemi, stejným počtem komor, kuchyní a suchým sklepem. V r. 1678 získal Žimutice Jan Adolf ze Schwarzenbergu a staly se součástí větších panství. V následujícím období tvrz sloužila pouze k zajištění provozu dvora, nakonec byla využívána jako sýpka.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.