radnice

Týnská radnice (čp. 2) je v jádru renesanční budova na západní straně náměstí. Barokně byla přestavěna podle projektu třeboňského mistra Lyvora místními staviteli Františkem Kaplickým a Janem Kaucem po požáru roku 1796. Při této přestavbě přišla budova o původní věžičku s hodinami, získala však pozdně barokní arkády. Pod nimi se v minulosti prodával chléb, byla zde zavěšena městská váha a požární náčiní. Přízemní místnosti radnice sloužily nějakou dobu jako solní sklad a od roku 1725 zde bylo „vězení sousedské“ – městská šatlava. V zadním traktu budovy byl od 16. století městský pivovar. Dnes je radnice propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25. První zmínka o něm je z roku 1631. Podobně jako sousední budova byl barokně přestavěn. Díky poloze jej vždy vlastnili čelní představitelé města. V druhé polovině 17. století to byl hejtman vltavotýnského panství Matouš Kherner, po něm Václav Fridrich, purkrabí arcibiskupského zámku a důchodní písař. V roce 1722 zde byla nejstarší týnská pošta. Od roku 1811 do roku 1827 zde byl hostinec Antonína Rataye. V roce 1876 jej koupil bohatý židovský obchodník Moses Pleschner, jehož potomkům dům patřil až do 2. sv. války. V současnosti je v patře zasedací místnost radnice, přízemí a loubí využívá Městská galerie Art Club.