Bývalé železárny a hutě v Bašce. První hamr začíná pracovat r.1723 za Pražmů. V r.1806 za Habsburků postavena první vysoká pec. Po vybudování košicko-bohumínské dráhy klesá jejich význam. R.1909 výroba zaniká. Od r.1923 areál přebudován na cihelnu.
Hlavní obrázek místa
Areál někdejších arciknížecích železáren a hutí při silnici z Bašky do Frýdku
dnes areál cihelny
© Jan P. Štěpánek 04/2007

Železárny a hutě v Bašce

Graficke pismenko Baška – to jméno v předminulém století (19. stol.) znělo. Znělo díky zdejším slavným hutím a železárnám, které se proslavily v celé Rakousko – Uherské monarchii. Však na ně jejich majitelé, Habsburkové, byli patřičně hrdí. Ty doby jsou však dávno pryč. Hutě a železárny byly zrušeny takřka již před sto lety. I přesto můžeme dodnes nejen v Bašce, ale vůbec v celém regionu, především ve Frýdlantě, Čeladné, ale i Malenovicích, Ostravici a Starých Hamrech na železářskou minulost Pobeskydí narazit na každém kroku. V Bašce bývaly zpočátku železné hamry, ze kterých se později vyvinul rozlehlý železárenský a hutní podnik. Do dnešních dob se ...
Jan P. Štěpánek, 3.5. 2007

    historie

    Historie bašťanských železáren
    Ačkoliv na moravské straně řeky Ostravice se zpracovávání beskydské železné rudy velmi slušně rozvíjelo a železárny ve Frýdlantě velmi slušně prosperovaly, na frýdecké, slezské, straně řeky dochází k založení prvního hamru až v roce 1638 na katastru Starých Hamrů. Podnět k jejich založení dal majitel frýdeckého panství hrabě Jiří z Oppersdorfu. Tento hamr je zároveň nejstarším na Těšínsku. Neměl však dlouhého trvání. Ruda se na Starých hamrech

    Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 3.5. 2007

    popis

    Popis železáren a hutí v Bašce
    Nejstarší hamry nestály na Bystrém potoku, ale byly napájeny asi 250 m dlouhým umělým náhonem. Přítok vody byl posílen dvěma umělými strouhami z řeky Ostravice (Werksgräben asi 7 km dlouhé) a dvěma jezy. V Bašce existovaly tři hamry. Vrchní, zvaný „Hildegarda Hammer“ měl dvě kladiva, jeden štrekhemer a jeden frišhamer a byl na spodní vodu. Druhý hamr, tzv. „Karl Hammer“ stál při cestě do Starého Města. Třetí, spodní hamr, zvaný „Joachim Hammer“

    Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 3.5. 2007
    Popis postupu výroby beskydského železa
    V místních železárnách, jak v Bašce, tak i ve Frýdlantě a Čeladné byla využívána známá beskydská železná ruda – sferosiderit (paleosiderit) – zvaný též ocelek. Ta se těžila v okolních obcích, jmenovitě např. Malenovicích, Janovicích či Frýdlantě (zde ve štolách Josef a Václav). Vápenec, potřebný pro tavení železa se získával ze Skalice. Vydolovaná ruda se do železáren dovážela koňskými povozy jež museli poskytovat poddaní sedláci. Místní

    Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 3.5. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    61-62 Ostravsko

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.
    technická památka
    chátrající
    není známo
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Frýdek-Místek  (FM)