
Vranovská Hůrka není nijak vysoký kopec, ale ze svého okolí i přesto významně vystupuje, a tak zajišťoval středověkému opevnění poměrně dobrý výhled do kraje. Tvrz, zbudovanou v severním cípu vrcholu, chránil dodnes patrný příkop. Jeho pozůstatky jsou dobře patrné zejména na jihovýchodní, jižní a západní straně. Samotný půdorys tvrze má tvar obdélníku. Rozměry stran jsou přibližně 30 na 50 metrů. Přestože se obecně hovoří o tvrzi, rozměry opevnění dovolují spekulovat dokonce i o malém hradu. Rekonstruovat podrobněji podobu zástavby uvnitř obdélníku, vymezeném dosud patrnými valy, není bez podrobného archeologického průzkumu možné. Výjimkou je ohromná, zhruba obdélníková jáma na jihozápadě tvrziště, která nasvědčuje na propadlé sklepení pod velkou stavbou – pravděpodobně rozměrným hlavním stavením nebo donjonem (obytnou věží). Na dně jámy je dodnes k vidění spousta kamenného rumu. Sedláček ve svém díle zmiňuje, že „před lety“ šlo ještě na tvrzišti… číst dále
O Vranovské Hůrce není v historických pramenech mnoho přímých zmínek. První písemná zpráva o Vranovicích pochází z roku 1318, kdy patřily místnímu vladykovi Heřmanovi z Vranovic. Dá se tedy předpokládat, že v této době již zde stálo jeho rodové sídlo. V samotných Vranovicích se nachází pozůstatky druhé tvrze, avšak její rozměry částečně pohlcené vsí se zdají menší, než jsou rozměry Vranovské Hůrky (více světla do situace by mohl přinést podrobnější archeologický průzkum) a její poloha není tak výhodně situovaná, ačkoli A. Sedláček ve svých „Hradech“ uvádí, že „byla vodou opuštěna“. Z toho snad lze usuzovat, že Vranovská Hůrka by mohla být prvním a větším sídlem zmíněného Heřmana, jako hlavní opěrný bod jeho vlády nad svým zbožím. Dále víme, že roku 1353 držel Vranovice jistý Jiřík ze zchudlé větve rodu Buziců (zdali to byl syn či příbuzný Heřmana nevíme), která se později za vlády jeho syna označovala jako Vranovští z Valdeka. Sedláček… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.