
Ves Solec, která je prvně zmiňována r. 1323, je dnes spíše osadou, která nemá ani 30 stálých obyvatel a je místní částí obce Kněžmost. V minulosti však byla podstatně významnějším sídlem, o čemž svědčí stopy po dávno zaniklé tvrzi ze 14. století (viz heslo Solec) a gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který dosud stojí na místním hřbitově na západním okraji návsi. Solec leží necelý kilometr severně od silnice II/268 spojující Mnichovo Hradiště a obec Přepeře u Sobotky. Železnice je pro ves prakticky bez významu, protože nejbližší zastávka Lítkovice na regionální trati 063 z Bakova nad Jizerou do Dolního Bousova je vzdálena 4 km a navíc provoz na této trati je minimalizován. Vsí neprochází žádná turistická značka.
Po panském sídle zbylo jen tvrziště (viz heslo Solec). Kostel Nanebevzetí Panny Marie je situován na vyvýšenině, kterou od tvrziště odděluje prostor návsi. Je to orientovaná jednolodní stavba se západní věží a polygonálním presbytářem, obklopená hřbitovem ve svažitém terénu. Písemně se připomíná prvně v r. 1352 jako součást hradišťského děkanátu. O něco starší je první zmínka o vesnici, a to v predikátu Všeslava ze Solce uváděného r. 1323. Ojedinělou památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotická stavba na hřbitově uprostřed vsi. Pochází ze 14. století a původní vzhled příliš nenarušily renesanční nebo novogotické úpravy ani barokní přídavky bočních předsíní, sakristie a úpravy věže a oken. Kostel tedy zůstal vzácně stavebně dochovaný. Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu s polygonálně uzavřeným presbytářem a západní hranolovou věží. Loď je hladká. Má dva páry obdélných oken s polokruhovými záklenky. Věž je dvoupatrová, byla upravena r. 1750 a později ještě novogoticky. Na jižní straně má kostel hrotitý bohatě profilovaný portál, ve kterém jsou na gotických závěsech dveře ze 17. století. Presbytář je opatřen opěráky a osvětlen původními gotickými hrotitými okny. Presbytář má křížovou, v závěru paprsčitou žebrovou klenbu. V interiéru se nachází umělecky hodnotný sanktuář z 15. století, který je orámován pilířky na figurálních konzolách. Ty přecházejí v lomený oblouk. Sakristie má valenou klenbu a je přístupná dveřmi z přelomu 17. a 18. století. Dveře jsou zavěšeny na gotických závěsech. Triumfální oblouk je lomený. Loď má plochý strop. Zařízení je převážně barokní a pochází ze 17.-18. století. Hlavní oltář je raně barokní. Je portálový, sloupový. Pochází z konce 17. století a je na něm novější nástavec a sochy sv. Petra a Pavla. Boční oltáře jsou barokní, baldachýnové a pocházejí z období kolem r. 1740. Z téhož roku pochází i kazatelna. Křtitelnice je pražského původu a pochází z r. 1775. V kostele se nachází zajímavý obraz Ježíška a sv. Jana Křtitele z konce 17. století, který je v původním rámu. Pod věží je umístěn znakový náhrobník Straků z Nedabylic z 18. století. Od r. 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka ČR. Paradoxně právě po tomto datu se stal smutným příkladem toho, jak zanedbaná běžná údržba může v krátké době ohrozit samu existenci památkové stavby. Dokládá to svědectví Ing. arch. Petra Chotěbora. Někdy počátkem 70. let 20. století přestal kostel pro špatný stav střechy sloužit bohoslužebným účelům. Břidličná krytina, pocházející patrně z 20. let 20. století byla sice dále v dobrém stavu, avšak oplechování, hřebíky a bednění pod krytinou rychle dožívalo. Opravy začaly výměnou plechové krytiny na věži, dále však nepokračovaly. Zcela nepochopitelnou skutečností je, že již hotový nový krov kostela byl dopraven na místo, avšak nebyl osazen ani uskladněn a bez užitku shnil. Vlivem zatékání se zřítila část stropního podhledu v lodi. Provizorní stříškou byla překryta sakristie. V r. 1989 byly odstraněny krovy lodi, presbyteria a předsíní. Dochované cennější součásti výzdoby a zařízení byly odvezeny, část rozebraného mobiliáře složena v sakristii, kde v dalším období podlehla zkáze, zbytek byl na místě spálen. Varhany byly r. 1988 zachráněny převozem do hradní kaple na Valdštejně. Po r. 1989 začaly skutečné, i když velmi pozvolné záchranné práce. V r. 2016 byla dokončena generální oprava pláště kostela a vnitřní omítky. Pokud budou k dispozici potřebné dotace, budou pokračovat práce ve věži a záchranné práce v interiéru kostela. V příštích letech lze tedy předpokládat obnovení dlažby v lodi, archeologický průzkum a obnovu podlahy presbytáře, kde se očekává nález krypty či hrobky. Následně zřejmě dojde k zakonzervování celého objektu, který je nyní filiálním kostelem ve farnosti Boseň. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, příležitostné zpravidla jen o Vánocích. Pravidelná je však poutní slavnost ke cti Panny Marie Nanebevzaté, jejíž svátek se slaví 15. srpna. V Solci se koná vždy v sobotu, která je nejbližší k tomuto datu, v odpoledních hodinách. Mariánská pobožnost začíná obvykle ve 14 hodin, mše svatá pak v 15 hodin, za příznivého počasí pod širým nebem pod Lípou svobody, vysazenou na návsi před kostelem v r. 1918.