
Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a barokní věží na severní straně lodi. V podvěží je kaple s obrazem patronky Blat Panny Marie Kojenské na rokokovém oltáři. Obraz daroval kostelu roku 1678 rod Wratislavů. K obrazu se konávala až do 50. let 20. století procesí. Hlavní oltář s obrazem kamenování sv. Štěpána je z počátku 18. století, stejně tak dva boční oltáře sv. Václava a Čtrnácti svatých pomocníků. Na vítězném oblouku se zachovaly malby z 2. poloviny 14. století se čtyřmi výjevy – Veraikon, tj. rouška sv. Veroniky, Ukřižování s Pannou Marií a svatým Janem, světecké postavy a výjev se sv. Alžbětou. Další fragmenty maleb byly objeveny v roce 1994 v presbytáři. Na věži je renesanční zvon z roku 1594, od zvonaře Brikcího z Cimperka.
Za husitských válek však fara zanikla (poslední známý farář byl jmenován roku 1416). Kolem kostela býval hřbitov, pohřbívalo se na něm do roku 1669. Kostel byl barokně upravován v roce 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Postupně spadal pod správu farářů ze Soběslavi, Modré Hůrky a Zálší. Od roku 1903 byl přifařen k Dolnímu Bukovsku..