Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.
Hlavní obrázek místa
Veliš - těžební věž na vrcholu
© Pavel Jarý, 22.06.2008
Hrad se prvně připomíná roku 1316, kdy ho král Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 přešla zástava na Vartemberky, kteří Veliš získali roku 1337 dědičně. Roku 1452 ho koupil Jiří Poděbradský a v roce 1487 Mikuláš starší Trčka z Lípy. V roce 1500 byl hrad pozdně goticky přestavěn a dalších úprav se dočkal v polovině 16. století. Po bitvě na Bílé hoře připadl jako konfiskát Albrechtovi z Valdštejna, který zde chtěl založit klášter. Během třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán Švédy. Pro jeho nesporné vojenské kvality ho císař nechal roku 1658 pobořit. Zříceniny byly kromě rozebírání na stavební práce zvláště v 18. století těžce postiženy i hlubokými lomy, které do roku 1879 doslova rozkrájely úbočí kopce.
19.5. 2003
historie

VELIŠ HRAD.

Pravdať jest: jednotně strmící skály a chlumy, které ve veliké pláni se vyvyšují, budí city vznešenosti v duchu jich pozorovatele. Ještě však jímají pozornosť jeho, jsou-li památkami lidské důmyslnosti a pilnosti vyznačeny. Tuť probíhá duch samoděk všecky časy dávnověkosti, zastavuje se u výtečných mužův a veleslavných jich činů. Podobné city a upamatování budí též pohled na slovutný chlum Veliš. A jak onino se povyšují a tato oživují, když jsme vynikli až na vrch jeho! Veliš liší se znamenitě ode všech osamotnělých chlumů, kteréž Jičín ze všech stran obstupují, jelikož se nám rádostné i žalostné jeho příběhy na místě tomto na mysl uvozují. Bolestné city budí pohled na jeho zříceniny, neboť zmizel nádherně a stkovstně zde vzdělaný hrad skrovničký toliko rum jediný jest zůstatek jeho. „Neníť vás sice tuto-vám však zůstal vznešený osud všech duchů nesmrtelných byliť jste-jste až posud-a budete po všecky věky.“ O tělích…  číst dále

August Sedláček, Hrady zámky a tvrze české, díl V., 22.10. 2021

Další texty historie

Půdorys místa

půdorys zříceniny
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Dodatky 1, Libri, Praha 2002
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC), Podhradí

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 Loreta
 Vokšice
 synagoga
 vodárenská věž
 Valdická brána
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Matouše
 Nadslav
 Čeřovka
 Ostružno
 Čeřov
 Jičíněves
 Jičíněves
 Brada
 kostel sv. Martina
 Prachovské skály
 Údrnice
 Milíčeves
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Samšina
 Pařez
 Železnice
 kostel sv. Jiljí
 Tuř
 Staré Hrady
 Železnice
 Mackov
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Jiljí
 Lavice
 kostel sv. Martina
 Milkovice
 Mladějov
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Jiří
 popravčí kámen
 Češovské valy
 stará radnice
 kostel sv. Jiří
 Spařence
 Kopidlno
 sousoší Panny Marie
 děkanství
 palmový skleník
 Alainova věž
 Dřevěnice
 Kozlov
 kaple sv. Marka
 kostel sv. Vavřince
 Pařízek
 kostel sv. Matouše
 Volanice
 Bradlec
 Tábor
 stará radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Vojtěcha
 Kovač
 Dětenice
 Muzeum piva
 skalní město Apolena
 Křižánky
 Kamenice
 kostel sv. Václava
 Humprecht
 Konecchlumí
 Kláštenec
 Stav
 Trosky
 Nebákov
 Kumburk
 obecní studna
 dům č. p. 14
 Mokřice
 Vysoké Veselí
 Vlčí Pole
 socha sv. Václava
 boží muka
 Lomnice nad Popelkou
 radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 skalní mlýn
 kostel sv. Kateřiny
 Semtinská lípa
 kostel sv. Václava
 Choteč
 Sekeřice
 Mlázovice
 kostel sv. Štěpána
 Pekařova brána
 Sekeřice
 Domousnice
 hradní pivovar
 Kost
 kostel sv. Prokopa
 Sobčice
 Obora
 panský dvůr Zájezd
 Rožďalovice
 kostel sv. Havla
 Staré Smrkovice
 Řezníčkova vila
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Chotělice
 socha sv. Prokopa
 Mariánská vyhlídka
 Adamovo lože
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Mikuláše
 Ohnišťany
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Radeč
 lázně Sedmihorky
 kostel sv. Stanislava
 Smidary
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Ždírec
 Levín
 Žďár
 dub letní
 panská hájovna
 zvonička
 kříž
 boží muka
 venkovská usedlost
 evangelický kostel
Základní informace místa
ID místa: 578
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.5.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama