U Svaté Anny

Snadno přístupnou jižní stranu chránilo opevnění tvořené vnějším příkopem a hradbou, z níž se dochoval val až 6 m vysoký a přes 50 m dlouhý. Val se na obou koncích obloukovitě stáčí k severu a postupně splývá s terénními hranami na bočních stranách ostrožny. Vrchol valu v nadmořské výšce 407 metrů je nejvyšším bodem hradiště. K vybudování hradby byl využit přirozený skalní hřbet. Přibližná rozloha chráněné plochy je 0,7-0,8 ha. Jednodílné hradiště má trojúhelníkovitý tvar, přičemž ze dvou bočních stran je chráněno přírodní konfigurací terénu; na západě příkrým srázem k Bohunickému potoku a na východě svahem klesajícím k Vltavě. Přístupová jihovýchodní strana, kde terén zvolna stoupá k Červenému vrchu (479 m) vzdálenému asi 1,5 km, je přepažena fortifikací skládající se z mírně obloukovitého valu a vnějšího příkopu. Relativně malá vnitřní plocha hradiště klesá směrem k severozápadu, kde ostrožna vybíhá v úzkou opyš spadající k soutoku obou vodních toků. Nejsou zde patrné žádné stopy úprav ani zásahů. Z opevnění hradiště se zachoval mohutný val s vnějším příkopem, které na jihovýchodní straně oddělují hradiště od okolního terénu. Val, který byl patrně navršen na přirozeném skalním hřbetu, je dlouhý až 80 m a ve střední části vysoký až 6 m, na obou stranách se pak snižuje. Na západě se připojuje ke hraně údolí potoka, jeho východní konec se mírně stáčí k severovýchodu a sleduje hranu vltavského údolí až postupně mizí. Příkop o hloubce 4 m a šířce asi 12 m sleduje val na vnější straně..

Zřejmě mělo za úkol kontrolovat obchodní stezku podél Vltavy. Jeho pozůstatky jsou od r. 1958 chráněny jako kulturní památka. Hradiště poprvé popsal Josef Ladislav Píč v 90. letech 19. století. V r. 1952 ho povrchově zkoumali František Prošek a Eva Jílková, kteří nalezli malé množství keramiky a datovali je do starší doby halštatské. Datování změnil Antonín Beneš, když hradiště na základě malého archeologického výzkumu zařadil do rané střední doby bronzové. V r. 1985 na hradišti Pavel Břicháček nalezl keramické střepy z raného středověku. Na základě výzkumu z r. 2015 byl hlavním obdobím osídlení lokality určen přelom starší a střední doby bronzové, ale blíže nejasné využití mělo místo i v mladší době bronzové. Hradiště U Svaté Anny je příkladem výšinného opevněného sídliště situovaného ve strategické poloze na ostrožně nad soutokem dvou vodních toků. Hradiště, které leží v oblasti s mimořádně hustým osídlením ve starší době bronzové, plnilo patrně funkci mocenského centra kontrolujícího obchodní komunikaci sledující tok Vltavy. Vyloučena není ani vazba na významnou obchodní osadu na soutoku Vltavy a Lužnice, která zprostředkovávala kontakty mezi centrální částí Čech, Podunajím a Karpatskou kotlinou..