Čertova zeď
© turistika 09/2009
Chráněné pozůstatky Čertovy zdi jsou snadno dostupné po modré turistické značce ze vsi Kotel (část města Osečná) nejprve k jihu. Na turistickém rozcestí značka odbočí ze silnice II/278, která spojuje Osečnou s Českým Dubem, na hřebínek, kde se nacházejí nejvýraznější zachované objekty.
Národní přírodní památka Čertova zeď se nachází na katastrálních územích Kotel (část města Osečná) a Smržov (část města Český Dub), asi 4 km západně od Českého Dubu. Jedná se o pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. ...Původně byla zeď mnohem delší, ale jelikož se většina čediče vytěžila, dochoval se dodnes jen zlomek původní zdi. Čertova zeď (též Velká Čertova zeď, německy Teufelsmauer), spočívající na výrazném strukturním hřbetu směru od severovýchodu k jihozápadu s maximální výškou 494 m n. m., vznikla v období třetihor pronikem čedičové hmoty (olivinický nefelinit) do pukliny v druhohorních křemenných a jílovitých pískovcích. Eroze působící na měkký pískovec časem obnažila ztuhlý čedič. Vznikl tak přírodní val o síle asi 2–4 metry, tvořený víceméně horizontálními mnohostěnnými hranoly střídanými s deskovou odlučností. V současnosti je předmětem ochrany v nejvýraznější části Čertovy zdi masivní blok zvaný Čertův stolec (délka 12 m, výška až 6 m) ležící 350 m jihozápadně od vrcholu hřbetu, i oboustranné svahy a rýhy po vytěženém čediči. Patří sem i o dalších 350 m jihozápadním směrem vzdálený balvan Čertova hlava, spočívající na čedičové žíle. O 100 m dál na jihozápad bývala ve zdi prokopána Čertova brána, jelikož zeď tvořila výraznou terénní překážku na cestě ze Smržova do Zábrdí. Ze souvislého porostu tu převládají borové porosty, místy buk, v dolních částech svahů místy s pískovcovými balvanovými sutěmi se nacházejí smrkové porosty, často s hojnou příměsí břízy, habru a jeřábu. Místy je hojný keřový podrost, na skalních výchozech roste teplomilná květena..
