Čertova zeď

Původně byla zeď mnohem delší, ale jelikož se většina čediče vytěžila, dochoval se dodnes jen zlomek původní zdi. Čertova zeď (též Velká Čertova zeď, německy Teufelsmauer), spočívající na výrazném strukturním hřbetu směru od severovýchodu k jihozápadu s maximální výškou 494 m n. m., vznikla v období třetihor pronikem čedičové hmoty (olivinický nefelinit) do pukliny v druhohorních křemenných a jílovitých pískovcích. Eroze působící na měkký pískovec časem obnažila ztuhlý čedič. Vznikl tak přírodní val o síle asi 2–4 metry, tvořený víceméně horizontálními mnohostěnnými hranoly střídanými s deskovou odlučností. V současnosti je předmětem ochrany v nejvýraznější části Čertovy zdi masivní blok zvaný Čertův stolec (délka 12 m, výška až 6 m) ležící 350 m jihozápadně od vrcholu hřbetu, i oboustranné svahy a rýhy po vytěženém čediči. Patří sem i o dalších 350 m jihozápadním směrem vzdálený balvan Čertova hlava, spočívající na čedičové žíle. O 100 m dál na jihozápad bývala ve zdi prokopána Čertova brána, jelikož zeď tvořila výraznou terénní překážku na cestě ze Smržova do Zábrdí. Ze souvislého porostu tu převládají borové porosty, místy buk, v dolních částech svahů místy s pískovcovými balvanovými sutěmi se nacházejí smrkové porosty, často s hojnou příměsí břízy, habru a jeřábu. Místy je hojný keřový podrost, na skalních výchozech roste teplomilná květena..