Kittelův dům od jihozápadu
© Ivan Grisa 09/2010
Velký roubený dům, pro svůj mohutný vzhled i dominantní polohu zvaný Burk, si nechal před polovinou 18. století postavit v horní části Šumburku zdejší "zázračný doktor" Johann Kittel. Bydlel zde se svou rodinou a provozoval tu lékařskou praxi, zřejmě i ve formě horského sanatoria, prvního v českých zemích.
V majetku rodiny Kittelů byl dům do roku 1817, kdy jej manžel Kittelovy vnučky prodal Franzi Römischovi, bratru majitele maloskalského panství. Römischové jej vlastnili do konce 80. let 19. století, poté se majitelé rychle střídali. Po roce 1945 se dům stal majetkem státu, s nímž s obvyklou péčí hospodařila Domovní správa v Železném Brodě. Již před rokem 1990 byl neobyvatelný, poté jeho zkázu dokonalo několik majetkových spekulantů. Od počátku 21. století je majetkem obce Pěnčín, která roku 2004 zahájila náročnou rekonstrukci. Jde v podstatě o novostavbu s využitím zděných částí a použitelných dřevěných prvků původního domu.
Johann Josef Anton Eleasar Kittel (7. 12. 1703 – 16. 11. 1783)Johann Kittel nikdy lékařství nestudoval, využitím rodinné tradice a vlastním bádáním se však stal velmi proslulým v Čechách i za hranicemi. Již z doby jeho života je doloženo rčení "tomu ani Kitl nepomůže" ve smyslu "není mu pomoci". Mezi jeho pacienty byli i významní šlechtici, církevní hodnostáři a bohatí obchodníci, péči o chudé prováděl díky tomu zdarma. V léčení mu také pomáhala příslušnost k laickému III. řádu sv. Františka, které bylo zřejmě důvodem přijetí posledního křestního jména a nošení prostého hnědého pláště, jímž byl proslulý. Doložené jsou jeho kontakty s turnovskými františkány. Se svou ženou Annou Marií, rozenou Günther, z nedalekého Kokonína měl nejméně devět dětí, které se dožily dospělosti. Většina jeho synů se stala lékaři, často na panstvích okolních šlechticů. Roku 1777 slavili manželé Johann a Anna Maria Kittelovi zlatou svatbu. Čtyřdenní slavnosti se zúčastnilo nejen početné příbuzenstvo, ale šlechtici, kněží a úředníci z několika panství. Od roku 1782 strávili rodiče několik posledních měsíců svého života na šumburské faře u svého syna Filipa Jakoba, který se stal prvním zdejším farářem. Pohřbeni byli do rodinné hrobky pod kostelem. Johann Kittel se pro své neobyčejné schopnosti stal objektem lidových bajek a pověstí, které zejména po jeho smrti rozbujely až do faustovských legend o spolcích s ďáblem, který ale prý nikdy nezískal nad jeho duší moc. Zabránit mu v tom měla "doktorova" obětavost při léčení chudých a bezmocných i podpora církevních institucí, zejména šumburské farnosti..
|
Přihlášení |
