
Horní Vítkov se nachází těsně u česko-lužické hranice severně od Chrastavy, jejíž je administrativní součástí. Příjezd autem celoročně z chrastavského náměstí (směr Václavice, na okraji města odbočte vpravo), v bezsněžných obdobích i z Albrechtic u Frýdlantu (odbočka z I/13, v zimě se neudržuje). Ke kostelu lze dojet po místní komunikaci, parkování v místě není omezeno.
Autobusové spojení z Chrastavy funguje jen v pracovních dnech, nejbližší železniční stanice Chrastava na trati Liberec - Hrádek n. N. - Varnsdorf leží asi 4 km jihozápadně.
Kolem kostela prochází žlutá turistická značka, která zkracuje spojení mezi modrou z Chrastavy do Frýdlantu a zelenou z Chotyně do Oldřichova v Hájích. Po svazích nad obcí vedou i cyklostezky 3039 a 3065.
V kostele se nekonají bohoslužby, přístupný je při akcích, pořádaných občanským sdružením Svítání Vítkova.
století jako dřevěná stavba. Ta vydržela (jistě s úpravami) do roku 1575, kdy s podporou frýdlantské vrchnosti (Melchiora z Redernu) začala stavba dnešní svatyně. Ta byla upravována po třicetileté válce (1671–80). Věž byla přistavěna 1703, o 11 let později proběhla důkladná přestavba. Znamenala především stavbu trojlistého závěru, úpravu tvaru oken a pořízení nového zařízení (oltářní obraz dnes ve farním kostele v Chrastavě). Další opravy proběhly v 19. a I. polovině 20. století (1913 byl kostel elektrifikován). Kostel postihla rekvisice zvonů za I. světové války. Přežil jen nejstarší z nich, datovaný rokem 1575 (dnes v kostele sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou). Nové zvony z 20. let 20. století padly za oběť následujícímu válečnému konfliktu. Po jeho skončení byla vyhnána většina původních obyvatel, kostel ztrácel svou funkci. V 50. letech postihly vzhledem k blízkosti hranic obec demolice mnoha desítek objektů. Vyvrcholením bylo zboření tzv. panského domu, fary a likvidace hřbitova kolem roku 1980. Součástí úpadku vsi byla i devastace kostela, často úmyslně prováděná místními obyvateli. Po určitou dobu sloužil objekt jako sklad nábytku. Chátrání se nezastavilo ani po roce 1990, až koncem 20. století vzniklo v obci občanské sdružení, které usiluje o záchranu kostela. Podařilo se provést první zajišťovací opravy..
Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé..