Neysseburg

V Jablonci nad Nisou byl spolek Schlaraffia založen roku 1909. Postavil si vlastní dům, jejímž autorem byl architekt a stavitel Emilian Herbig. Dům byl postaven ve stylu romantického hradu s hranolovou věží a červenožlutou fasádou. Dům se dochoval až do května roku 2019, kdy byl jedinou dochovanou stavbou Schlaraffie v Evropě. Dne 11. května 2019 dům, o jehož zařazení mezi kulturní památky jednalo ministerstvo kultury, bez povolení začala bourat firma Malina Safety. Hrádek přišel o věž a je závažně poškozen.

Schlaraffia je mužský recesistický spolek, který byl založen 10. října 1859 v Praze. Zakladateli byl ředitel Německého divadla v Praze Franz Thomé a basista téhož divadla Albert Eilers. K zakládajícím členům patřili i další německy mluvící herci a obchodníci, zejména židovští, sdružení ve spolku Arkadia milovníků výtvarného umění a uměleckých památek. Třemi cíli tohoto celosvětového spolku jsou přátelství, umění a humor. Schlaraffia nemá nic společného se Svobodnými zednáři ani s klubem Rotary International. Schlaraffové se distancují též od karnevalových spolků, s nimiž je lze lehko zaměnit kvůli jejich sklonu k humoru i kvůli jejich pestrému oblečení připomínajícímu nezasvěcenému karneval. Symbolem Schlaraffie je výr symbolizující moudrost. Ideály Schlaraffie jsou, jak bylo uvedeno výše, přátelství, humor a umění. Spolek se nezapojuje do všedního života a neobsahuje žádnou ideologii. Naopak se ohraničuje proti všednímu „profánnímu“ stylu života, aby členové, alespoň na čas, zapomněli na všední problémy a uvolnili se, věnujíce se přátelství, humoru a umění. Proto je na setkáních (Sippungen) zapovězěno diskutovat o „profánních“ tématech, která mohou vést ke sporu, např. politika a náboženství.

Existují tři stupně členství: nováček začíná jako zbrojnoš (Knappe); po čase je povýšen na zemana (Junker) a posléze jsou pasováni na rytíře (Ritter). Knappen dostanou číslo, které se řídí dosavadním počtem bývalých a stávajících zbrojnošů v říši, např. Knappe 59. Junkeři jsou zpravidla oslovováni svými křestními jmény s předcházejícím titulem Junker, např. Junker Michael. Zde najdeme i výjimky, obzvlášť když se v říši nachází více junkerů stejného křestního jména. Na pasování na rytíře musí junker předložit rytířskou práci, v níž se zabývá schlaraffským tématem. Rytíři si zvolí zvláštní jméno, které bývá vyvozeno z „profánního“ povolání anebo z určitých osobních vlastností nebo koníčka. Mnohdy tu najdeme směs z obojího, např. Ritter Linguist aus den böhmischen Wäldern. Dotyčný rytíř se zabývá jazyky a pracuje v „českých lesích“, čili v Česku.

Místu, kde má Schlaraffia pobočku, se říká Reych (říše). Říše nese starobylé, mnohdy polatinštěné jméno, které má zdůraznit rytířský čili středověký charakter této hry, např.: Praga (Praha), Berolina (Berlín), Lipsia (Lipsko) atd. Říše jsou očíslovány podle pořadí vzniku. Praga nese číslo 1, Berolina 2, Lipsia 3 atd.

V Praze se schlaraffové scházeli na Novém Městě, nejprve v hostinci U Freundů v domě č. p. 698/II na rohu Vodičkovy ulice č. 32 a v Jámě č.1. Tento dům byl zbořen před rokem 1927, funkcionalistická novostavba je spojena se sousedním domem U Nováků a propojena pasáží. Pamětní deska o založení je omylem umístěna v protějším rohovém domě č. p. 667/II v restauraci U purkmistra (dříve Branický sklípek). Cestující členové společnosti - obchodníci zpravidla přenocovali v Hybernské ulici v hotelu Central. Dále pražští schlaraffové měli zařízenou část lokálu jako svůj hrad v hostinci domu č. p. 636/II ve Štěpánské ulici č. 36 (zbořen, dnes novostavba hotelu Alcron SAS Radisson Blue). Tento hostinec podle Kroniky královské Prahy od Františka Rutha neblaze proslul roku 1898 vystoupením sudetoněmeckých buršů. Na tomto domě je osazena pamětní deska založení Schlaraffie a vedle ní jsou do zdi zasazené originální kovové tepané dveře.

Další říše na území Čech a Moravy vznikaly koncem 19. století v sudetoněmeckých komunitách: v Teplicích má Schlaraffia svou pamětní expozici v tamním Regionálním muzeu. Chebská pobočka Egra patřila k nejpočetnějším. Trutnovská pobočka se nazývala Gigantea. Ve Vrchlabí působila pobočka Hohenelba. V Jihlavě byla Schlaraffia založena roku 1887, nazývala se Feldlager (česky Polní tábor), měla svůj salónní orchestr a zpěváka. Po roce 1990 byla obnovena podobně jako pražská pobočka.