© Luděk Pitter 10/2004
Dvůr obdélné dispozice je přístupný průjezdem v patrové budově zámečku na východní straně, z obou stran k němu přiléhají přízemní obytná křídla. delší strany obdélníku tvořily chlévy, kolny a sýpky, jako sýpka bylo původně využíváno i patro zámečku. Protilehlou západní stranu obdélníku tvořila velká stodola, ke které byly směrem do nádvoří původně přistavěny dva drobné přístavky odstraněné v první polovině 19. století. Budova zámečku je patrová, při nádvorní straně má v přízemí pětiobloukové arkády. Stejné byly původně i v patře, později však byly zazdívkami změněny v okna nově zřízené úzké chodby. Polovalbovou střechu korunovala věžička se zvoncem. V jižním obytném křídle byla zřízena kaple sv. Jana Nepomuckého. Opat S. Hetzer postavil v rohu nádvoří drobný objekt mléčnice datovaný letopočtem v nadpraží hlavního portálu do roku 1753. Naposledy byla stavbička využívána jako kovárna. V roce 1756 přestavěl opat F. Hartmann… číst dále
Bývalá klášterní ves Býkov byla v 16. století součástí kaceřovského panství, v pobělohorských konfiskacích byla navrácena klášteru. Roku 1702 opat Evžen Tyttl ves zrušil a následujícího roku zahájil stavbu rozsáhlého klášterního dvora dokončeného roku 1705. Další stavební úpravy provedli i následující opati Silvestr Hetzer (mléčnice z r. 1753), Fortunát Hartmann (přestavba zámečku r. 1756). Po zrušení řádu roku 1785 bylo plaské opatství i s celým panstvím ve správě Náboženského fondu, od něhož jej roku 1826 v dražbě koupil kníže Metternich-Winneburg. Jeho potomkům patřilo panství až do první pozemkové reformy ve 20. letech 20. století. Na Býkově, stejně jako na většině ostatních dvorů, hospodařili soukromí nájemci. Při druhé pozemkové reformě po druhé světové válce jej zakoupilo několik volyňských Čechů, kteří se vrátili do bývalé vlasti. Po roce 1948 jim byl dvůr zkonfiskován, po roce 1989 jej dědicové získali zpět. Současným vlastníkem dvora… číst dále
|
Přihlášení |
