
Křížová cesta v Horním Maxově na Jablonecku se nachází přibližně 1,5 kilometru severozápadně od vsi, u silnice na úpatí vrchu Slovanka. Vede přibližně 500 metrů strmým stoupáním nahoru k rozhledně a dále k Seibtově studánce. Horní část křížové cesty a studánka se nacházejí již na katastrálním území vsi Karlov.
Křížová cesta vychází od bývalé malé kapličky zasvěcené Bolestné Panně Marii. Kapli dal postavit na své náklady místní občan Anton Seibt v roce 1827. Použil prostředky nastřádané jako věno pro svou dceru, která podlehla vleklé nemoci. V kapličce byl umístěn oltářní obraz Panny Marie, na střeše bývala zvonička. O něco později byla zřízena také křížová cesta, která směřovala od kapličky přes Seibtův vrch k lesní Seibtově studánce. Křížová cesta z hrubozrnných žulových sloupů byla vysvěcena dne 11. srpna 1840 farářem Petrem Junou, rodákem z Držkova, který působil v Janově nad Nisou a Bedřichově..
Maxovskou neboli Seibtovu křížovou cestu sleduje stejnojmenná naučná stezka o délce 500 m, která začíná na silnici spojující Horní Maxov (část města Lučany nad Nisou) s Hraběticemi (část obce Janov nad Nisou). Zpočátku prudce stoupá se zelenou značkou, později se osamostatní, v celé délce však jde o strmé stoupání. Přejde Slovanku (dříve Seibthübel) a končí u studánky s údajně léčivou vodou. Je označována jako Seibtova studánka.
Již kolem roku 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách v lesním porostu. Křížovou cestu ke studánce zřídili Anton a Josef Seibtovi v roce 1840 na památku jednoho z bratrů, který se nemohl pohybovat. Měl se nechat vyvézt na místo, z něhož vytéká voda, nechal vykopat jímku a pak provádět koupele s vodními masážemi. Též pil zdejší vodu a bahnem si nechal dělat obklady. Po delší době se mu natolik ulevilo, že mohl chodit o holích. Za další čas se uzdravil tak, že dobře chodil o jediné holi. O události se dozvěděli lidé ze širokého okolí, začali místo hojně navštěvovat a prováděli lidovou léčbu. Dříve se používala horní jímka, dnes neudržovaná a polozasypaná, jako rašelinové lázně, rybníček ke koupeli a masáži a voda ze studánky k pití. V roce 1934 studánku opravili čtyři místní přátelé G. Bauchl, J. Klamt, A. Wode a ing. Schnader Beck. Poničené žulové sloupy byly rekonstruovány v letech 2011-2013. Součástí křížové cesty je i krátká naučná stezka se třemi zastaveními. První zastavení návštěvníky seznamuje s historií založení Maxova, vzniku kapličky a křížové cesty. Druhé je věnováno Seibtově vrchu - dnešní Slovance, a myšlence obnovy Maxovské křížové cesty. Třetí zastavení se věnuje Seibtově studánce, v níž dle legendy pramení léčivá voda. Tabule naučné stezky jsou doplněny o dobové fotografie území..