
Trpasličí díra je pohádkový název pro zbytek odvodňovací štoly středověkého dolu. Zlato a stříbro těžili staří horníci v okolí pravděpodobně již v předhusitské době, ale první zmínka pochází až z roku 1544, kdy císař Ferdinand I. udělil Buriánovi z Gutštejna právo těžit zlato a stříbro v okolí Jesenice. Vytěžená surovina byla zpracována v tzv. stoupě, což bylo jednoduché zařízení na rozdrcení a rozmělnění rudy. Jednalo se o zařízení poháněné vodní energií a fungující jako obří moždíř drtící horninu na jemný prášek. Takové zařízení pracovalo v Klečetném nebo okolí, protože se několik kamenů zachovalo pod sochou P. Marie u cesty vedoucí ze vsi právě k Trpasličí díře. Pohádkový název je novodobý z 19. století, kdy si německé obyvatelstvo, usídlené zde po třicetileté válce, nepamatovalo původní účel starého důlního díla.