Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.
Hlavní obrázek místa
fara Václavice
© Martin Mecerod, 04/2011
Ves Václavice (novodobé jméno pochází z historického názvu obce Wezillwalde) je typickou vsí zdejší krásné oblasti, položená v délce několika kilometrů podél potoka. Vesnice je součástí města Hrádek nad Nisou, od něhož je vzdálena asi 5 km. Fara leží vedle hřbitova na kopci nad odbočkou silnice směr Bílý Kostel. Uprostřed hřbitova stál až do sedmdesátých let barokní kostel sv. Jakuba Většího. Stavitelem fary byl liberecký Jan Josef Kunze (1724–1800), proto má podobu typickou pro pozdně barokní liberecké měšťanské domy. Kromě krásného okolí ves nabízí i několik zachovalých hrázděných domů, z nichž nejcennější je hned na zmíněné křižovatce.
Martin Mecerod, 24.6. 2011
historie

Obec Václavice patřila ke grabštejnskému panství. Byly zde dva dvory. Horní část obce patřila Tchuschhofu (Edelhofu). Jednalo se o domy dnešních čísel 47 až 50. Roku 1630 zde sídlil Hans von Nostitz. Dolní část obsahovala tzv. Černý nebo Malý dvůr; dnes č. p. 99. Zde pracovali václavičtí občané. Nedaleko brány se nachází starý smírčí kříž, který připomíná třicetiletou válku, během níž byla zničena více než polovina obce. Podle pověsti je pod křížem pohřben švédský generál, ale nikdo neví, zdali je to pravda. V první polovině 17. století byla většina obyvatel protestantského vyznání. Po bitvě na Bílé hoře nařídila grabštejnská šlechta, aby obyvatelé přijali katolictví, jinak mají prodat své majetky a odejít ze země. Mnoho obyvatel se rozhodlo pro protestantství. První člověk, který opustil obec, byl učitel Gabriel Schütz. V letech 1651–96 učitele následovalo na 100 lidí. Nemohli přenést přes srdce ztrátu své vsi, tudíž se usadili hned za hranicemi v Reichenau…  číst dále

L.H. (podle webu hradeknadnisou.cz), 29.6. 2011

Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Václavice

Místa v okolí

 Scholzeho mlýn
 Grabštejn
 kostel sv. Mikuláše
 Curia Vítkov
 Hrádek nad Nisou
 kostel Pokoje
 kostel sv. Vavřince
 silniční most
 mariánský sloup
 radnice
 Vysoký
 Raimund
 Bílé kameny
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Pankráce
 městské opevnění
 kašna Samaritánky
 solnice/konírna
 kostel sv. Kříže
 Hamrštejn
 radnice
 Rolandova kašna
 staré gymnasium
 Jánský kostel
 Karlsfried
 Mariánský kostel
 Johanneum
 Haléřova tvrz
 vodárna
 městské lázně
 Tkalcovský kostel
 kostel sv. Kryštofa
 ZOO Zittau
 kostel sv. Anny
 Winterstein
 smírčí kříž
 kostel sv. Barbory
 Žitava
 mariánský sloup
 kostel sv. Mikuláše
 kostel Všech svatých
 vodní nádrž Fojtka
 kaple
 Oybin
 Horský kostel
 Lemberk
 Kelchsteine
 Skalní hrad
 Bredovský letohrádek
 kostel sv. Maxmiliána
 Starý Falkenburk
 fara
 kaple Piety
 Palmův dvůr
 kostel sv. Kříže
 mariánský sloup
 solnice
 Valdštejnské domky
 Frýdlant
 nová radnice
 sousoší Piety
 Appeltův dům
 zámecký okrsek
 synagoga
 nová radnice
 Šolcův dům
 boží muka
 mohyla letců
 Severočeské muzeum
 Liberec
 dům U Dvou sfing
 Pachtovský zámeček
 Ještěd
 kaple sv. Volfganga
 Jezdec
 Frýdlantský vrch
 kostel sv. Bonifáce
 ZOO Liberec
 Lidové sady
 vodní nádrž Harcov
 sloup sv. Salvátora
 Pohanské kameny
 městské opevnění
 socha Panny Marie
 Liberecká výšina
 Nový Falkenburk
 Zámecký vrch
 Velký Valtinov
 Sommerův kříž
 dům č. p. 48
 kamenný most
 Haslerův dům
 Velký Valtinov
 Dolní Pertoltice
 kostel sv. Jošta
 Tlustec
 pomník Hanse Kudlicha
 kostel sv. Mikuláše
 Hlemýždí
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Václavice
Liberecká 76
Hrádek nad Nisou
Základní informace místa
ID místa: 10265
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 4.7.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama