zadní průčelí zámku od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 09/2008
Dominantou obce Klečůvka, ležící necelých 8 km východně od centra Zlína, je bezesporu malebný klasicistní zámek ve svahu nad centrem obce.
Rozkládá se uprostřed udržovaného lesoparku, který tvoří celou severovýchodní čtvrtinu rozlohy intravilánu obce. V zámku a přilehlých moderně upravených budovách depozitáře je umístěn oblastní zlínský archiv. Park kolem zámku je volně přístupný veřejnosti. Zámek pouze v návštěvních hodinách.
Zámek je tvořen patrovou budovou na půdoryse písmene L v mírném svahu. Jednoduché omítky doplňují pouze štukové profilované šambrány kolem oken a římsy oddělující přízemí od patra a patro od podkroví. ...Hlavní 11osé průčelí je oproti zbylým fasádám o poznání honosnější. Člení jej vertikální pilastry ukončené hlavicemi. Okna lemují stejné štukové šambrány jako ve zbytku zámku. V ose průčelí je situován hlavní vchod do zámku. Ten je tvořen ozdobnými pilastry nesoucími profilovanou římsu. Nad vstupem je umístěn pískovcový erb rodu Stiebigů. Ke vstupu vede jednoduché přímé schodiště..
Důvodem pro založení vrchnostenského dvora v Klečůvce bylo odtržení obce od panství Lukov v r. 1662. Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora. Za stavitele je považován rytíř Jan Kryštof. ...Zehertové se však v Klečůvce mnoho nezdržovali a sídlili převážně v Brně. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v r.1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, který Klečůvku opětovně spojil s Lukovem. Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v r. 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V r. 1701 je sídlo označováno jako „panský dům“. Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov. Kolem roku 1728 je panský dům (zámeček) barokně přestavěn a zřízena v něm kaple. Pro finanční problémy byl dán zámek do exekučního řízení z nějž vzešel jako nový majitel panství r. 1755 největší věřitel baron Josef Petráš. Ten si však ze zámku odvezl pouze některé části inventáře a již r. 1758 prodává Klečůvku rytíři Karlu Josefu Stiebigovi. Patrně teprve rytíř Stiebig přestavěl zámek do současné rozlohy, o čemž svědčí i rodový znak nad vchodem. Roku 1798 kupuje od Stiebigů statek se zámkem rytíř František Hajniš z Haydenburku. Za tohoto rodu byl zveleben zámecký park a zahrada. Po Haydenburcích se stávají r. 1837 majiteli Klečůvky Bretonové, majitelé sousedního zlínského panství. Roku 1858 kupuje panství se zámkem rytíř Cyrus Gyra. Za pozemkové reformy ve 20. létech 20. století bylo panství okleštěno a ve 30. letech prodáno firmě Baťa. Roku 1945 převzala zámek obec a umístila do něj školu. Od roku 1961 sídlí v zámku okresní archiv. Rozsáhlých stavebních úprav se zámecký areál dočkal v polovině 90. let 20. století. Zchátralé budovy dvora pod zámkem byly odstraněny a na jejich místě vyrostl moderní depozitář. Opraven byl i samotný zámek..
|
Přihlášení |
