zadní průčelí zámku od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 09/2008
Zámek je tvořen patrovou budovou na půdoryse písmene L v mírném svahu. Jednoduché omítky doplňují pouze štukové profilované šambrány kolem oken a římsy oddělující přízemí od patra a patro od podkroví. Hlavní 11osé průčelí je oproti zbylým fasádám o poznání honosnější. Člení jej vertikální pilastry ukončené hlavicemi. Okna lemují stejné štukové šambrány jako ve zbytku zámku. V ose průčelí je situován hlavní vchod do zámku. Ten je tvořen ozdobnými pilastry nesoucími profilovanou římsu. Nad vstupem je umístěn pískovcový erb rodu Stiebigů. Ke vstupu vede jednoduché přímé schodiště.
Důvodem pro založení vrchnostenského dvora v Klečůvce bylo odtržení obce od panství Lukov v r. 1662. Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora. Za stavitele je považován rytíř Jan Kryštof. Zehertové se však v Klečůvce mnoho nezdržovali a sídlili převážně v Brně. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v r.1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, který Klečůvku opětovně spojil s Lukovem. Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v r. 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V r. 1701 je sídlo označováno jako „panský dům“. Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov. Kolem roku 1728 je panský dům (zámeček) barokně přestavěn… číst dále
|
Přihlášení |
