
Zámek je tvořen patrovou budovou na půdoryse písmene L v mírném svahu. Jednoduché omítky doplňují pouze štukové profilované šambrány kolem oken a římsy oddělující přízemí od patra a patro od podkroví. Hlavní 11osé průčelí je oproti zbylým fasádám o poznání honosnější. Člení jej vertikální pilastry ukončené hlavicemi. Okna lemují stejné štukové šambrány jako ve zbytku zámku. V ose průčelí je situován hlavní vchod do zámku. Ten je tvořen ozdobnými pilastry nesoucími profilovanou římsu. Nad vstupem je umístěn pískovcový erb rodu Stiebigů. Ke vstupu vede jednoduché přímé schodiště.
Důvodem pro založení vrchnostenského dvora v Klečůvce bylo odtržení obce od panství Lukov v r. 1662. Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora. Za stavitele je považován rytíř Jan Kryštof. Zehertové se však v Klečůvce mnoho nezdržovali a sídlili převážně v Brně. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v r.1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, který Klečůvku opětovně spojil s Lukovem. Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v r. 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V r. 1701 je sídlo označováno jako „panský dům“. Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov. Kolem roku 1728 je panský dům (zámeček) barokně přestavěn… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.