Křížovský lom

Při bližším pohledu lze ovšem nalézt stopy usměrnění a tepelné přeměny – ortorula v dávné minulosti prošla tepelnou tlakovou přeměnou neboli metamorfózou. Zdejší ortorula je typická velkými zrny turmalínu – vytváří černé sloupečkovité krystaly i značné velikosti. Dalším zajímavým nerostem zdejší horniny je granát. Vytváří červená zrna různé velikosti, větší však bývají obvykle rozpraskaná. Těžba v Křížovském lomu byla ukončena v r. 1986, poté bylo technologické zařízení odvezeno. Po ukončení těžby byl lom ponechán samovolnému vývoji. Na holých skalách se vytvořila vzácná společenstva rostlin a živočichů, kterým vyhovují takováto extrémní stanoviště. Osluněné plochy skal hostí vzácnější druhy hmyzu, jako je třeba motýl okáč strdivkový, vyhřívají se tu ještěrky obecné. Nejcennějším pokladem lomu jsou ale lišejníky, vědci jich zde našli 78 druhů. Na kamenech se nachází šálečka, na zemi dutohlávka a na stromech třeba provazovka. Lom však postupně zarůstal a vzácné druhy mizely. Lokalitu si proto vzali pod křídla místní ochránci přírody z Vlašimi, kteří odstranili náletové dřeviny a udržují původní vzhled lomu. Na dně navíc vyhloubili jezírko, které napájí jen dešťová voda. To v krátké době osídlily vodní rostliny a stalo se útočištěm pro obojživelníky. V rámci projektu zde bylo instalováno šest informačních tabulí a vytvořen detailní výbrus blanické ortoruly. Je tu připraveno také ohniště, takže je tu možné strávit příjemný večer i noc, neboť je tu možno stanovat..