Mohutný raně barokní hřbitovní kostel stojí na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl J. B. Mathey. Kostel sloužil také jako poutní, zasvěcení souvisí s někdejší těžbou zlata v okolí. Současný stav chrámu velmi povážlivý.
Hlavní obrázek místa
Kostel od jihovýchodu
© Ivan Grisa, 08/2008
Kostel stojí na východním okraji městečka u křižovatky silnic Manětín - Mladotice a Manětín - Plzeň. Spolehlivým vodítkem je čerpací stanice PHM, umístěná barbarsky přímo před kostel. Z náměstí sem lze dojít po červeném místním okruhu, částečně vedeném po tzv. Vysoké cestě.
Ivan Grisa, 16.8. 2008
popis

Orientovaný mohutný jednolodní kostel s hranolovým odsazeným presbytářem, po jeho bocích čtvercové kaple, za závěrem nízká sakristie. Nad západním průčelím nízká hranolová věž se stanovou střechou. Vnějšek stavby prostý, fasády členěny jen lisenami, mohutně vyložená hlavní římsa. Od západu pouze vstup do podzemí (hrobka Lažanských?), obě ramena schodiště vedou mimo kostel. Vstup do interiéru z jihu, z plochy hřbitova stoupá rampa. Celý objekt stojí na mohutné terase, která vyrovnává sklon pravého břehu Manětínského potoka. Prostor v ní zřejmě sloužil jako hrobka, jeho současný stav nejasný. Vnitřní zařízení kostela bylo velmi cenné, z přelomu 17. a 18. století. Stav objektu však vedl zřejmě k odvozu většiny z něj (lunety P. Brandla např. v museu v Mariánské Týnici). Pohled na stavbu vyvolává obavy o její další osud: množství a velikost trhlin ve zdivu jsou alarmující.

Ivan Grisa, 16.8. 2008

historie

Hřbitovní kostel svaté Barbory v Manětíně

Na místě současného kostela stál původně zřejmě dřevěný poutní kostel. Jeho zasvěcení snad souvisí s hornickou činností v okolí (těžba zlata). Kamenná stavba je doložena k roku 1417. Velkolepý barokní chrám vznikl na konci 17. století podle plánů Jeana Baptisty Matheye jako první krok celkové barokní proměny městečka. Po roce 1945 silně zchátral, což se projevuje zřejmými statickými poruchami stavby i její vysoké terasy.

Ivan Grisa, dle K. Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3, 16.8. 2008

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Manětín

Místa v okolí

 kaple sv. Josefa
 Manětín – MPZ
 Manětín
 Brdo
 Radějov
 kostel sv. Jiljí
 Vyšohrad
 Nečtinský Špičák
 Kotaneč
 Nečtiny – MPZ
 kostel sv. Martina
 židovský hřbitov
 Sychrov
 socha sv. Barbory
 Preitenstein
 Loreta
 Černá Hať
 silniční most
 Nečtiny
 dvůr Kalec
 fara
 socha Ecce Homo
 Jablonná
 Nový Dvůr
 Ondřejov
 kostel sv. Kříže
 Březín
 Vlkošov
 Vladař
 Odlezelské jezero
 Plasy
 Dolní Bělá
 kostel sv. Ondřeje
 Dědek a Bába
 socha Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Žihle
 smírčí kříž
 Nevděk
 smírčí kříž
 Chyše
 železná huť
 Malšín
 Štědrá
 kostel sv. Mikuláše
 vysílač Krašov
 Štědrá
 Vrtba
 Šebíkov
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Kříže
 synagoga
 synagoga
 fara
 Žlutice – MPZ
 kašna
 městské opevnění
 Prohořský hrádek
 kašna
 Žlutice
 zámecký pivovar
 Chyše
 kaple sv. Anny
 radnice
 Panský dům
 kaple sv. Šebestiána
 Kokořovský dvůr
 kaple Panny Marie
 Mazanec
 smírčí kříž
 kostel sv. Mikuláše
 Kunzova muka
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Václava
 Bílá boží muka
 Tuchtova kaple
 bývalá rychta
 návesní kaple
 Podmokly
 Podštěly
 kaple
 zaniklá obec Mlyňany
 Nekmíř
 kaple Kaina a Ábela
 křížový kámen
 Brložec
 Blažkův mlýn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Blažeje
 kaple sv. Jana a Pavla
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 Schanigerův kříž
 Podbořánky
 Mlýnský vrch
 Kapucín
 Malměřice
 kostel sv. Anny
 Ratibořský mlýn
 bývalý kříž
 kostel sv. Vojtěcha
 kaple sv. Anny
 Viklan
 Nouze
 bývalý lom
 Baba
 smírčí kříž
 dvůr Býkov
 Selský dub
 Petrohrad
 kaple Všech svatých
 Petrohrad
 kaple Panny Marie
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
Manětín 11
331 62 Manětín
Tel: 373 392 309
martinomi@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 6616
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 29.8.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama